Projekt FishRAS se stal vítězem univerzitního klání nadějných start-upů United Incubators Contest

Vítězem univerzitního klání nadějných start-upů United Incubators Contest se stal projekt z České zemědělské univerzity v Praze – FishRAS, který odjede reprezentovat Českou republiku na mezinárodní soutěž zemí V4 do Budapešti.

3. ročník přehlídky podnikatelských nápadů United Incubators Contest přivedl 7. prosince do reprezentativních prostor České spořitelny v Rytířské ulici v Praze vybrané zástupce univerzitních inkubátorů Point One ČZU, xPORT VŠE a Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK), kteří se utkali o přízeň diváků i odborné poroty. Diváckou cenu si odnesli členové inkubátoru Point One – společnost Dogsie, která se zabývá prodejem kvalitních psích pamlsků formou měsíčního předplatného.

Vítězem United Incubators Contest 2017, kterého vybrala odborná porota, se stal druhý zástupce inkubátoru Point One – společnost FishRAS, zabývající se speciálním chovem ryb s využitím zbytkového tepla z bioplynových stanic. Hlavním partnerem akce byla Česká spořitelna.

Šest vybraných týmů po dvou z každého inkubátoru představilo své různorodé podnikatelské nápady, ze kterých odborná porota a také diváci vybrali své favority. Vítězi obou kategorií se stali týmy inkubátoru Point One ČZU, společnosti Dogsie a FishRAS, které přesvědčili diváky i odbornou porotu v sále o svých kvalitách nejen propracovanými plány rozvoje, ale i platícími zákazníky nebo správným zacílením na potřeby trhu. Dále se zde představily projekty inkubátoru xPORT Vysoké školy ekonomické – Vissto a Accent Artisan a také zástupci inkubátoru ICUK z Univerzity J. A. Purkyněho v Ústí nad Labem – Kniha úspěchů a Studentschool.

V odborné porotě zasedla Markéta Havlová – ředitelka Odboru start-upů z CzechInvest, Ondřej Holzman – šéfredaktor internetového zpravodajského serveru Tyinternety a Tomáš Žďára – vedoucí týmu pokročilých technologií a prototypů z České spořitelny.

Vítězové obdrželi putovní pohár United Incubators Contest a ceny od partnerů akce – mentoring v hodnotě 10 000 Kč od CzechInvestu, poradenské marketingové a PR služby v hodnotě 10 000 Kč od agentury Fenek, právní služby v hodnotě 6 000 Kč od Advokátní kanceláře Jan Bárta, věcné ceny od společnosti Doller a České spořitelny, rozhovor na portálu Tyinternety a oba vítězové také možnost reprezentovat Českou republiku na mezinárodním klání nadějných start-upů zemí V4 v Budapešti.

„Chceme podporovat aktivní studenty a poskytnout podporu týmům i jednotlivcům, kteří mají podnikatelského ducha a ambice realizovat vlastní projekty. Prostřednictvím univerzitních inkubátorů pomáháme budoucím podnikatelům a nadějným inovátorům v začátcích jejich podnikání, které bývá velmi obtížné,“ říká manažerka inkubátoru Point One Gabriela Koláčková a dodává: „Chtěla bych moc pogratulovat vítězům, kteří jsou tento rok z našeho inkubátoru, ale také všem ostatním týmům, které se soutěže zúčastnili. Vlastně ani tak moc nejde o to, kdo vyhrál, ale o spolupráci v oblasti rozvoje aktivních lidí na univerzitách, kteří se v budoucnu mohou stát úspěšnými lídry ve svých oborech.“

Online marketing pro startupy aneb Jak zabodovat na síti

Ve čtvrtek 30. listopadu k nám do Point One zavítala Markéta Klucová, expertka na online marketing, PPC kampaně i sociální sítě, která nám opět po roce vysvětlila, jak se krotí web. Markéta nás navštěvuje pravidelně a my jsme za to moc rádi. O její přednášky je u nás obrovský zájem, což dokládá i fakt, že již dva týdny před konáním akce jsme měli všechny místa beznadějně rozebraná. Kdo se tentokrát nepřihlásil včas, ten měl zkrátka smůlu. O tom, co nám Markéta kladla na srdce, si můžete přečíst v našem malém shrnutí. Podrobnější report o základech online marketingu včetně přiložené prezentace najdete v našem starším článku zde.

Markéta si pro nás připravila workshop plný skvělých rad a tipů, jak se vypořádat se základy online marketing. Workshop zahájila povídáním o cílových skupinách, jejichž analýza a správné vytipování je pro začínající společnosti stěžejní. Jedním z nástrojů, který nám může pomoct lépe naši cílovou skupinu pochopit, je např. Google Trends, který sleduje aktuální trendy ve vyhledávání podle klíčových slov a jehož používání je zdarma (více v podrobném reportu zde).

Podle cílové skupiny bychom se měli rozhodnout, zda pro svou propagaci vůbec zvolíme webové stránky, Facebook či Instagram, zkrátka online prezentaci, nebo využijeme nějaký jiný způsob, např. offline marketing. Markéta nám taky poradila s tím, zda si zvolit placený či neplacený web a která forma je pro nás výhodnější. Ukázala nám taky, jak plánovat webovky podle zájmů našich potencionálních, nebo již existujících zákazníků.

Velmi zajímavé také bylo zjištění, jak důležitá je pro nás naše konkurence a kolik se toho můžeme naučit z pozorování jejich webů nebo sociálních sítí. Pozorováním můžeme předejít zbytečným začátečnickým chybám, které někdo již v minulosti řešil a úspěšně vyřešil. Pomůže nám to také pomoci vylepšit naši online komunikaci a celkově urychlit proces našeho vývoje.

Stěžejním tématem večera byly reklamy. Markéta nám ukázala, co funguje více, co méně a čemu se máme raději vyhnout. Zabrousili jsme např. na známé používání fotografií, bavili jsme se o nastavování cílení reklam na Facebooku, a dostali jsme radu, že ze začátku se nám vyplatí propagovat každý náš příspěvek. Markéta nám také vysvětlila rozdíly mezi fungováním reklamy na FB a Instagramu. Nebylo to však jen o sociálních sítích, dozvěděli jsme se také i o tom, jak dělat správně reklamu na klasickém webu. Jak na to, aby se náš web zobrazoval při vyhledávání v Googlu na horních příčkách a jak docílit toho, aby naše adresa byla vidět v Google mapách.

Workshop byl opravdu výživný a plný užitečných rad a tipů a v závěru se dostalo i na dotazy posluchačů. Někteří z nás dokonce zůstali i po skončení workshopu a radili se s Markétou dál o problémech, které v současnosti na webu i sociálních sítích řeší. Workshop byl opravdu vyčerpávající, ale přinesl tolik nových informací a podnětů, že rozhodně stálo za to ho navštívit! Ještě jednou děkujeme Markétě, že si na nás udělala čas, a těšíme se příště na další zajímavé povídání.

Autor: Petr Kopeček


Markéta Klucová se online marketingu věnuje od roku 2008, kdy rozjela při studiu dva internetové obchody. Od té doby prošla pozicemi od řízení vývoje webů a mobilních aplikací, přes nastavování a řízení online marketingových kampaní pro české i zahraniční trhy, primárně v Google AdWords, až po správu online kampaní na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Nyní působí na pozici Digital Marketing Manager pro zdravotnický holding. Více o jejím profesním životě zjistíte na jejím Linkedinu zde: https://cz.linkedin.com/in/marketak

Elevator Pitch aneb Jak prezentovat svůj byznyz ve 3 minutách

Ve středu 23. listopadu k nám do Point One zavítala Šárka Hudcová, která pro nás vedla workshop o tom, jak sebe i své podnikání jasně a zřetelně představit do tří minut. Během tříhodinového workshopu jsme získali základní povědomí jak takovou prezentaci vytvořit a prakticky jjsme si vyzkoušeli, jaké to je mluvit o svém nápadu na veřejnosti. Šárka nám dala na všechny projekty neocenitelnou zpětnou vazbu, upozornila na největší chyby a doporučila zlepšováky, abychom mohli své nápady představovat ještě v lepším světle. Sourhn toho nejzajímavějšího najdete v našem malém shrnutí.

A jaké byly hlavní body, které nám Šárka kladla na srdce?

– Při představovaní čehokoliv, nepoužívejte zkratky, ne všichni ví, co znamenají.

– Vysvětlujte vše tak, jako by lidé, kteří vás poslouchají, nikdy o podobné věci neslyšeli.

– Důležitá je struktura, mějte na paměti, co chcete říct a jak.

– Popište problém a jeho řešení, které nabízíte.

– Nastiňte velikost trhu, budete lokální či mezinárodní?

– Pokud již máte data, nebojte se je použít, čísla zaujmou.

– Pokládejte otázku přímo, vyzývejte publikum k akci, pokud potřebujete.

– Nezapomeňte zdůraznit, čím se odlišujete, vysvětlete, v čem jste výjimeční.

– Používejte osobní příběh.

– Opakování děla mistry.

Na co se zaměřit:

Představit co děláme a kdo jsme přirozeně a autenticky, zapojit osobní příběh a emoce – všichni musí věřit tomu, že to, co děláme, je skutečné a že to dokážete dotáhnout ke zdárnému konci.
Nastudovat, co je to elevator pitch, jak se sestavuje, jak by měl vypadat a proč je vůbec důležitý.

Autor: Petr Kopeček


Šárka Hudcová pracuje ve společnosti IBM, kde se podílí na rozvoji byznysu pro Cloud Object Storage v regionu Evropa. Má téměř 10 let zkušeností v oblasti vzdělávání, zejména v rozvoji obchodních dovedností v IT odvětví a rozvoj manažerských a leadership dovedností obecně. Je také kvalifikovaným koučem.

Ohlédnutí za „Výběrkem trochu jinak“

19. října 2017 proběhla v Point One akce „Výběrko trochu jinak“. V rámci této akce si zástupci inkubovaných firem vybírali nové členy do týmu a podporu při výběru jim dělaly dvě HR specialistky – Jana Lauková (Česká spořitelna) a Ladislava Hroudová (AVE). Jednou ze zástupkyň inkubovaných firem byla i Simona Kyselková (její firma se zabývá výrobou kožených výrobků), se kterou jsme udělali rozhovor, jak se jí akce „Výběrko trochu jinak“ v Point One líbila a zda by se jí chtěla zúčastnit i v budoucnosti.

Simčo, klasická otázka… Líbila se Ti akce Výběrko trochu jinak a proč?

Ano, akce se mi líbila moc. Byla velmi dobře připravená a na úrovni.

Prozradím na Tebe, že jsi poptávala nejvíce pozic ze všech firem, které se akce zúčastnily. Vybrala jsi někoho z kandidátů do svého týmu?

Ano, poptávala jsem nejvíce, šlo mi především o “rozhození sítí” a získání kontaktů do budoucna. Domluvila jsem se se dvěma účastníky na případné budoucí spolupráci.

Co Ti ještě akce přinesla jako majitelce inkubované firmy?

Přinesla mi nové kontakty a zajímavá byla moje první zkušenost “z druhé strany” pracovního pohovoru, kdy jsem nyní já vybírala někoho do svého týmu. Vzpomněla jsem si na své dřívější pohovory, když jsem se ucházela o pracovní pozici a měla z pohovoru obavy. Vidím teď, že jsem dřív nemusela být nervózní, protože komise mě opravdu nechtěla “sníst”, stejně tak jako my na Výběrku trochu jinak.

Co se týká složení poroty „Výběrko trochu jinak“. Vyhovovalo Ti složení poroty nebo bys preferovala menší počet účastníků poroty či chtěla větší zastoupení HR specialistů?

Mohl by být menší počet HR specialistů. Nakonec jsem to já, kdo má vědět nejlépe, co od kandidáta vyžaduje, a musí rozhodnout o tom, koho přijmout do týmu.

Jak bys zhodnotila průběh celé akce? Z časového hlediska bys akci zkrátila či rozšířila o další část?

Akce byla velmi zdařilá a také ukázala, co příště případně doladit či upravit a postupně se její průběh bude určitě mírně upravovat.

Protože se nejednalo o klasické výběrové řízení, tak byla součástí akce i neformální část. Dávala jsi v rámci této části akce zpětnou vazbu kandidátům? Pokud ano, tak všem nebo jen těm, se kterými jsi chtěla spolupracovat?

Částečně jsem dala zpětnou vazbu těm kandidátům, které jsem v této neformální části sama oslovila. Řekla jsem jim, jakou pozici bych jim ráda nabídla a z jakého důvodu mě zaujali.

Chtěla bys, aby se akce opakovala?

Určitě ano, a jakmile se bude akce rozrůstat, o to zajímavější a účinnější bude.

Jak často bys chtěla, aby se tato akce opakovala?

Jednou za dva až tři měsíce.

Simčo, to jsi mě docela překvapila s takovou frekvencí opakování, protože náš původní plán byl jednou ročně. Simčo, děkuji Ti za rozhovor a přeji Ti hodně úspěchů v podnikání.

Také děkuji.

Ještě bych ráda poděkovala všem kandidátům a zástupcům inkubovaných firem, kteří se zúčastnili akce „Výběrko trochu jinak“. Speciální poděkování patří zástupkyním za HR, Janě Laukové (Česká spořitelna) a Ladislavě Hroudové (AVE), které byly „HR oporou“ nejen pro zástupce inkubovaných firem, ale také pro samotné účastníky. Obě dvě konzultovaly s každým kandidátem individuálně jeho životopis a sebeprezentaci před zástupci inkubovaných firem.

Autor: Kateřina Venclová

Startup World Cup & Summit má vítěze z ČZU

17. října se v pražském Paláci Lucerna uskutečnilo regionální kolo mezinárodní konference a soutěže Startup World Cup & Summit (SWCS) 2017, na kterou se přihlásilo 335 projektů z 29 států, čímž se tato akce stala největší startupovou událostí ve střední a východní Evropě. Vítězem jedné z kategorií se stal student České zemědělské univerzity a nový člen jejího podnikatelského inkubátoru Point One Martin Hořínek se svým projektem FishRAS.

V rámci konference vystoupila řada odborníků ze startupového světa, mezi nimi např. Otto Fabri z Tesla Motors. Celou akci také provázel doprovodný program, např. cenný networking nebo mentorské stoly s českými i zahraničními investory a významnými osobnostmi startupového světa a jiné.

Kromě hlavní soutěže se utkaly i studentské projekty v rámci samostatné kategorie – Student Startup Battle, pod záštitou České Spořitelny. Do finále byly vybrány dva nejlepší startupy, které prezentovaly svůj podnikatelský nápad před publikem a porotou přímo v rámci hlavní části programu. Českou zemědělskou univerzitu zde reprezentoval Martin Hořínek se svým projektem FishRAS, který se nakonec stal i absolutním vítězem této kategorie.

„To, že se právě projekt FishRAS z ČZU stal absolutním vítězem Student Startup Battle je skvělá zpráva. Martinovi Hořínkovi moc gratulujeme a vítáme ho také u nás v inkubátoru Point One, jehož se stal nedávno členem. Věřím, že v roce 2018 budeme svědky více úspěšných prezentací a výher projektů studentů a absolventů České zemědělské univerzity, kteří mohou pro své projekty využívat podporu v univerzitním inkubátoru Point One,“ dodává Gabriela Koláčková, manažerka univerzitního inkubátoru Point One na ČZU.

Projekt FishRAS je zaměřen na chov a produkci ryb netradičním způsobem založeným na recirkulačním akvakulturním systému (RAS) – recirkulaci vody mezi nádržemi s minimální zátěží na životního prostředí a využitím odpadu jako hnojiva či paliva do bioplynové stanice.

Plechové huby – to jsou kluci z Palíto

Dan Všetečka a Martin Kheil jsou absolventi Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. Seznámili se v roce 2015 na studijním programu Erasmus ve španělské Seville a od té doby spolupracují na výrobě chilli omáček z těch nejpálivějších papriček na světě, které si dokonce sami pěstují, pod značkou Palíto. Vše dělají poctivě – bez konzervantů, což oceňují především jejich spokojení zákazníci, kterých stále přibývá. O tom, jak se zrodil nápad na pěstování chilli a co vše se skrývá za výrobou omáček, jsme si s kluky povídali v našem seriálu o projektech, které využívají služeb podnikatelského inkubátoru ČZU – Point One.

Ahoj Dane a Martine, na začátek jedna hloupá otázka, máte rádi chilli?

D: Já chilli miluju. Od mala jsem ujížděl na Tabascu a ostatních komerčních chilli omáčkách. S prvním opravdu silným chilli jsem se setkal před šesti lety, když jsem poprvé začal pěstovat chilli sám doma. Byla to Naga Bhut Jolokia a od té doby jsem pěstování chilli a jeho zpracování naprosto propadl. Takže, abych odpověděl na otázku, ano, mám rád chilli 😉

M: Ahoj, chilli jím od malička, ale druhy, se kterými přišel Dan, jsem poznal až ve Španělsku na Erasmu, kde jsem poznal i Dana. Mám rád chilli hlavně v jídle a úplně nejraději ho jím ve formě omáček. Samotné papričky mě moc nelákají, ale je pravda, že občas si nějaké to Habanero ze zahrádky do salátu nakrájím.

Kolik toho vydržíte?

D: Těžko říct. Vypadá to, že v porovnání s ostatními vydržím opravdu hodně. Tam, kde ostatní při pojídání chilli brečí a slintají, já se cítím v pohodě. Nejvíc co jsem kdy snědl, bylo 9 mil. SHU, extrakt nalitý v Carolina Reaper (nejpálivější paprička světa), to už byla vážně síla.

M: Pro mě je únosná hranice okolo 600 tis. SHU – což je hranice papriček Habanero, které jsem zmínil výše. Dan je rozhodně větší kabrňák v pojídání syrového chilli.

Slyšel jsem, že se účastníte závodů „plechová huba“, je to pravda?

D: Plechovou hubu jsem poprvé vyhrál v roce 2015 a byla to v podstatě pro mě naprostá náhoda, nebo možná osud. V té době jsem ještě dělal chilli omáčky především pro kamarády. Výhrou v soutěži jsem poznal spoustu nadšenců a pěstitelů chilli. Jsme taková semknutá komunita bláznů, co se schází a pojídají pekla.

A teď k vašemu podnikání. Jak se zrodil nápad na výrobu chilli omáček?

D: Z první sklizně, kterou jsem před 6 lety měl (bylo to přesně 21 kusů Naga Bhut Jolokia), jsem vyrobil pár litrů různých chilli omáček z receptů, které jsem si vymyslel. Rozdal jsem pár desítek omáček kamarádům a díky šuškandě se nám začali ozývat lidi, kteří si u nás chtěli chilli omáčku koupit. Každou sezónu jsem zvětšoval pěstební plochy, učil se pěstovat chilli a z následné sklizně vždy udělal několik set kusů omáček, po kterých se na podzim a před Vánoci vždycky zaprášilo. Pak jsem si dal 9 měsíční stáž na Erasmu ve Španělsku, kde jsem poznal Martina. Po návratu jsme se rozhodli, že se pustíme do podnikání spolu.

Pěstujete si vlastní chilli papričky, je to hodně práce?

M: Našim cílem bylo věnovat se celé komoditní vertikále chilli papriček. Už jenom proto, abychom si sami prošli od píky celým procesem. Tento rok byl pro nás zlomový, od pěstování chilli na zahrádce jsme se pustili do pěstování stovek rostlin chilli paprik a bojovali se škůdci, nemocemi a pěstební technologií. Máme stále co zlepšovat a do příštích let si bereme spousty nových poznatků.

Kolik chilli rostlin jste letos nasadili?

M: letos jsme vyklíčili okolo 1 000 ks rostlin a okolo 20 různých druhů.

Kolik kilo chilli papriček z nich můžete sklidit?

M: Předpokládaný výnos je okolo 700 kg.

Jak dlouho trvá vyrobit jednu várku omáčky a kolik druhů vyrábíte?

D: Jednu várku omáček v současnosti zvládneme přibližně za 6 hodin, tomu ale předchází více jak půlroční práce a piplačka se sadbou. V naší stále nabídce máme nyní 7 druhů chilli omáček a dalších 5 výrobků děláme sezónně.

Letos se účastníte také farmářských trhů a jiných akcí. Kde všude vás mohou lidé najít a koupit si omáčky?

M: S farmářskými trhy jsme začali jako s první možností, jak nás zviditelnit. Šli jsme prostě s kůží na trh. Nejprve jsme byli na Kubánském náměstí, pak jsme získali místo na Jiřího z Poděbrad a nakonec i na náplavce. Dalším důležitým druhem akcí jsou street foodové akce, kde lidé mohou dobře vidět, jak lze naše omáčky používat, k jakým jídlům se dobře hodí. Tento rok jsme se účastnili několika street foodů před klubem Cross v Holešovicích a na Smíchovské náplavce.

D: V neposlední řadě jsou pro nás zajímavé akce zaměřené na chilli komunitu, které jsou pro nás možností, jak se setkat s těmi nejvěrnějšími a nejzapálenějšími zákazníky. Mojí srdeční záležitostí je již zmiňovaná Plechová huba, ale letos jsme zavítali i na řadu dalších akcí s chilli tématikou. Byli jsme na Chillibraní v Brně, na Chilli Měchov v Hradci králové, na Chillifestu v Praze a 17. 11. 2017 se opět chystáme na Plechovou hubu, tentokrát do Meetfactory.

Kdy jste si řekli, že je vaše podnikání úspěšné a že má cenu do toho jít naplno?

M: Když od vás lidé kupují produkty a pak vám napíšou nebo řeknou, že právě ty vaše omáčky jsou nejlepší na světě 🙂

D: Mělo to takový pozvolný vývoj. Ze začátku to byl jenom můj koníček, pak si ode mě začali brát omáčky i kamarádi a jejich známí. Když mi začali psát cizí lidi, že by chtěli naše omáčky, tak jsem si řekl, že už tomu nemůžu věnovat pouze svůj volný čas, protože bych nebyl schopen uspokojit poptávku. Dal jsem dohromady tým s Martinem a bratry Honzou a Jonášem a za pomoci pár dalších lidí jsme se do toho vrhli naplno.

Jaký největší problém jste museli překonat?

D: Neustále musíme čelit novým a novým problémům. Problém s nalezením kvalitních zaměstnanců nás asi pálil nejvíc. Je těžké najít schopné lidi, kteří budou sdílet vaše nadšení a udělají věci přesně tak, jak je chcete vy. S postupem času je ale delegování úkolů na ostatní opravdu nezbytností, jinak by se z toho všeho řešení člověk nejspíš zbláznil. 😀

Jak jste se dostali k Point One?

D: Zcela náhodou. Jednou jsem Gábinu (manažerka inkubátoru) oslovil na chodbě, ještě ten den jsem svůj projekt prezentoval před odborným publikem a záhy na to jsem byl přijat mezi členy inkubátoru.

Jak vám inkubátor pomohl v začátcích?

D: Ukázal mi, že řada lidí se potýká s podobnými problémy jako já. Člověk se zlepší v prezentačních dovednostech a navíc se trochu otrká. Naučí se odpovídat na nepříjemné otázky a hlavně je začne řešit.

Co je podle vás jeho největší hodnota?

M: Síť kontaktů, kterými disponuje. Přátelské prostředí mezi jednotlivými inkubovanými projekty. Příležitost dostat se na velmi zajímavé akce a tím se více zviditelnit.

Co byste poradili lidem, kteří chtějí s podnikáním začít, ale zatím nenašli odvahu se do toho pustit?

M: Vždycky bude spousta lidí, kteří vás budou od vašeho projektu odrazovat. Bude i řada těch, co vám bude fandit. Hlavní je váš vnitřní pocit. Musíte svou práci dělat s vášní a zákazníci si vás najdou sami.

D: Hlavní je moc se o všem nerozmýšlet a začít něco dělat. A nebojte se VYTRVAT.

Díky kluci za rozhovor, ať vám chilli byznys pálí a spoustu spokojených zákazníků.

Autor: Petr Kopeček