Vyzpovídali jsme dalšího člena Point One o jeho podnikání. Kdo to byl tentokrát? Staví designový nábytek a doplňky z vyřazených materiálů. Inspirují ho ikony interiérového designu George Nelson nebo Charles Eames. Obnovuje staré poctivé židle a křesla a zcela propadl upcyklingu. Řeč je o našem členovi Petru Köhlerovi, který založil projekt Rez Design. S Petrem Kopečkem se pobavili, jak Rez Design začínal, co je na upcyklaci nejtěžší, co všechno obnáší, a také o tom, jak Petrovi pomohl Point One.

Petr vystudoval obor Hospodářská a kulturní studia na ČZU, pochází ze Sokolova, miluje hory, kopce a přírodu, takže když není zavřený v dílně, najdete ho s krosnou na zádech na nějakém horském přechodu nebo viset ze skály. Kromě dlouhých procházek má totiž rád i horolezení. Projekt Rez Design založil v roce 2022, pracuje na svých prvních zakázkách a má s ním velké plány.

Petře, co tě přivedlo do Point One a jak ses o něm dozvěděl?

Do Point One jsem se dostal s Rez design, v rámci kterého odebírám zbytkový materiál a stavební odpady od řemeslníků a menších stavebních firem. Tyto odpady pak upcykluji, recykluji a vyrábím z nich designový nábytek a bytové dekorace. S tím, že z části je v těchto odpadech zahrnut také starý nábytek, který se snažím oživit a dát mu modernější vzhled.

O inkubátoru jsem se dozvěděl díky banneru na chodbách školy. pak jsem začal sledovat Instagram Point One a poslední, co mě přesvědčilo se přihlásit, byl PointCast a den otevřených dveří. Jediné, čeho lituji, je, že mi trvalo rok, než jsem nabral odvahu a konečně jsem se přihlásil.

„Staré interiérové dveře jsem použil jako desku na psací stůl, odřezky z trámů přeměnil v lampičku, v hromadě suti jsem našel staré křeslo, které jsem zrestauroval a nechal očalounit.“

Jak ses dostal ke dřevu a upcyklaci? Prozraď nám svou story.

Odjakživa jsem zkoušel jako samouk něco vyrábět a postupně jsem se naučil pracovat se dřevem a s dalšími druhy materiálů. Toho jsem pak využil, když jsem se nastěhoval do prvního bytu a zjistil, že si nemůžu dovolit nábytek, který bych chtěl, a není ani moc dostupný. V tu chvíli jsem se rozhodl, že si ho vyrobím sám.

Začal jsem hledat materiály za odvoz na všemožných serverech a vyrábět z nich svůj nábytek do bytu. Během toho jsem zjistil, že lidé, od kterých jsem materiál odebíral, jsou živnostníci, řemeslníci a mikropodniky, které bojují s likvidací těchto materiálů. Buď se jim odvoz do sběrného dvora nevyplatí nebo jim daný odpad ani nevezmou. V reálu to pak vypadá tak, že v lepším případě živnostník vyhazuje odpad do kontejnerů na směsný odpad, v horším vznikají černé skládky.

Jelikož už jsem věděl, jak určité materiály zpracovávat, rozhodl jsem se od nich tento „odpadový“ materiál odebírat a vyrábět z něj nábytek s příběhem a přidanou hodnotou. Proto aktuálně zpracovávám dřevo, kov, plast a starý nepoužitelný nábytek od truhlářů, tesařů, podlahářů, zámečníků, stěhovacích firem atd., a nabízím ho designovým obchodům v Praze a všem, kteří mají rádi nebo hledají designový moderní nábytek a není jim lhostejné životní prostředí a místo, kde žijeme.

Co je na upcyklaci nejtěžší?

Já si myslím, že nejtěžší je vidět v tom materiálu nebo nábytku potenciál. Člověk musí mít občas dost fantazie a myslet trochu out of the box, aby dokázal z něčeho, co by většina populace vyhodila nebo spálila, vyrobit kus nábytku, který se hodí do moderní domácnosti. Následná výroba už je dost podobná klasické dřevovýrobě, jak jí člověk zná.

V Rez Design restauruješ staré židle. Které typy si lidé nechávají restaurovat nejvíce?

V rámci upcyklace a omezení plýtvání s nábytkem jsem navázal spolupráci s místním čalouníkem. Mám dílnu v Karlových Varech a restauruji židle a nábytek pro jeho zákazníky. Nejčastěji jsem měl pod rukama Thonet/Ton židle a obecně ohýbaný nábytek, který se teď vrací do módy. Lidé v něm vidí hodnotu, proto jsou ochotni investovat do jeho restaurování.

Jaká byla nejzajímavější židle, ke které ses dostal?

To je těžká otázka. Kdybych to pojal jako nejpovedenější a nejlíp vyrobenou, tak to jsou asi Thonet/Ton židle, protože mě neustále překvapuje kvalita každého kousku. A to, že se ke mně dostane skoro 100 let stará židle, které stačí jen poupravit lak a jinak je jako nová, mluví samo o sobě.

Když bych bral židle s nejzajímavějším příběhem, tak to jsou ty židle, které jsem zachránil z kontejnerů a černých skládek a pak zrenovoval. 

Jak dlouho taková renovace probíhá a co vše to obnáší?

Každý kus je jiný a vyžaduje trochu jinou péči. Časově je to v rozmezí mezi 15 až 30 hodinami, ale ten postup je u všech dost podobný. První, co dělám, je konzultace se zákazníkem, abychom sjednotili představu o konečném vzhledu. Pak vezmu třeba židli a kompletně jí demontuji, odstraním starý nátěr (občas je jich několik), povrch případně opravím tmelem, praskliny zalepím lepidlem a celý povrch zabrousím. Na finální povrchovou úpravu, a i na vlastní výrobu nábytku, využívám oleje a vosky na přírodní bázi. Kompletní renovace, například právě židle, může zákazníka stát od 2 000 Kč až klidně do 10 000 Kč. Vše záleží na požadavcích a komplikovanosti opravy.

„Snažím se lidem nabídnout designově výjimečné kousky vyrobené z naprosto nevýjimečného a dostupného materiálu. Stejně jako tomu bylo úplně na začátku, když jsem vyráběl nábytek k sobě do bytu.“

Navrhuješ vlastní sérii nábytku. Prozradíš nám o ní víc?

Zrovna teď pracuji na sérii nábytku inspirovanou historií nábytkářského průmyslu. Použil jsem vždy jeden ikonický kousek z tvorby světoznámých designerů a vytvořil jej z recyklovaného materiálu. 

V rámci výroby této série budu využívat běžně dostupné materiály, jako jsou stará prkna z dřevěných podlah nebo latě ze starých žebříků, ale i materiály více historické, jako jsou 100 let staré trámy z krovů historického domu.

Kdo tě inspiroval a pro koho bude série určena?

Prvními autory, jejichž díly jsem se nechal inspirovat, stejně jako jiní, jsou George Nelson a Charles Eames. Jsou to dva ikoniční designéři, jejichž nestárnoucí výtvory nastálo ovlivnily svět nábytku a interiérového designu.

Celý proces vzniku série nábytku budu dokumentovat od získání materiálu, přes nákres designu, až po výrobu. Následně nabídnu zákazníkům jak novou sérii nábytku, tak i videonávod s plány, aby si stejný nábytek mohl každý vyrobit sám z jemu běžně dostupných materiálů.

Jaké další zajímavé zakázky v současnosti máš?

Za mou nejzajímavější a dosud největší zakázkou stojí Point One a můj mentor, díky kterému se mi naskytla příležitost vyrábět designové limitované otvíráky z odřezků dřeva, které vznikají při výrobě nových, ale i vyřazených dubových sudů na zrání piva v Plzeňském prazdroji.

„V dílně na výrobu nábytku Vám nesmí chybět pevné nervy, protože na výsledku se podepíše každý detail a ne vždy jde všechno podle plánu.“

Kolik času trávíš v dílně a jak si tam zpestřuješ čas při práci?

V současnosné době má můj pracovní den zhruba 9 – 12 hodin s tím, že některé dny jsou výrobní a někdy řeším zase jen operativu a další rozvoj projektů. Ale jsou i dny, kdy jsem v dílně od rána do večera, protože mě ta práce až moc baví. Obecně v dílně dost poslouchám mluvené slovo, ať už jsou to podcasty nebo audioknihy.

Jak se vidíš v budoucnu? Kam kráčíš a jakou máš vizi?

Mojí vizí je navázat spolupráci s městy a sběrnými dvory, abych mohl přetvářet materiály a vdechovat jim nový život. V plánu je také spolupracovat s designéry a architekty a vytvářet z unikátních materiálů výjimečné výrobky. V budoucnu pak  možná i vystavovat na Designbloku.

Co máš na inkubátoru nejradši a jak ti pomohl?

Inkubátor je místo, kde se potkávají kreativní lidé, kteří přemýšlí o stejných možnostech a řeší stejné problémy. Ta možnost potkat se s někým, kdo to má stejně, navzájem si poradit nebo si nechat poradit od zkušenějších, je k nezaplacení.

Je něco, co bys chtěl čtenářům sdělit?

Chtěl bych je pozvat na Point One Pitchuj Startup, který se bude konat 25. 10. 2023 v 18:00 v kavárně Auly na ČZU, kde uvidí můj i ostatní projekty z inkubátoru a můžou se dozvědět více o startupech a podnikatelském světě.

Máš nějakou radu pro lidi, kteří chtějí podnikat, ale zatím se k tomu nerozhoupali?

No, jelikož mi trvalo rok se přihlásit do Point one, tak nevím, jestli jsem ten pravý, abych dával rady. Ale věřím tomu, že pokud člověk něčemu věří, tak by to měl zkusit. Nemusí nechat všechno ležet a po hlavě skočit do podnikání, ale měl by tu myšlenku dál rozvíjet a budovat.

Petře, moc díky za rozhovor, držíme pěsti s podnikáním i při POPS II. Taktéž se těšíme na tvou novou kolekci designového nábytku a všechny nové upcyklační nápady!

Autor rozhovoru: Petr Kopeček