Martin Vodička přináší na trh jedinečné řešení, díky kterému si můžete v klidu vychutnat nápoje z plechovek bez starostí z bodavého hmyzu. Se svými inovativními síťkami K3NN3T vyhrál cenu odborné poroty v rámci 12. ročníku soutěže Nastartujte se a o své podnikatelské cestě, od nápadu až po finální výrobek a také o svém členství v inkubátoru Point One ČZU, se s námi podělil v exkluzivním rozhovoru. 

Martine, nejprve velká gratulace k vítězství v soutěži Nastartujte se od KB, čekal jsi to? 

Ahoj a děkuji. Vůbec jsem to nečekal, pro mě to je obrovské překvapení, zároveň ale i zásluha za tvrdou práci, která všemu předcházela. 

Jak tě napadlo se do soutěže přihlásit? 

Dozvěděl jsem se o ní v inkubátoru Point One, kde jsem členem. Řekl jsem si, že to zkusím a ono to vyšlo. 

Co pro tebe výhra znamená? 

Jednak je to, jak jsem říkal, obrovské uznání za všechnu tu práci, kterou jsem tomuto nápadu věnoval, dále samozřejmě obrovská finanční injekce, jelikož jsem vše financoval ze svého druhého projektu a několikrát jsem se dostal až na nulu. Výhra 300 000 Kč mi pomůže dále vylepšovat stroje na výrobu sítěk a část použiji i na propagaci projektu, aby se o nás dozvědělo co nejvíce lidí. 

Vraťme se na úplný začátek tvého projektu, jak tě vůbec napadlo dělat síťky na hmyz jako ochranu při pití nápojů? 

Vše začalo při sběru popadaných meruněk, kdy jsem si v klidu položil svoji rozpitou plechovku mezi roj poletujících vos a vůbec jsem neřešil, co by se mohlo stát. Moje žena mě několikrát upozorňovala, jestli jsem se nezbláznil, že mi vosa vlétne do plechovky a pak mě bodne do krku a pojedeme do nemocnice. Když mi to řekla asi už podesáté, tak jsem si řekl, zda existuje nějaké řešení, jak se chránit, abych jí uklidnil. Moc toho na trhu nebylo, nebo to bylo pro mě nedostatečné, tak jsem začal konat sám. 

Jak dlouho ti trvalo, než si nápad přetvořil na první prototyp? 

Já měl tu myšlenku hned víceméně jasnou, zasedl jsem večer za stůl a začal jsem šít. První před-prototyp byl hotový snad do 14 dní. Pak postupné zdokonalování, výběr materiálů, postup výroby a finalizace. První skutečný prototyp výrobku, který vypadal téměř jako dnes, byl hotov více jak po roce práce. 

Nastaly u tebe někdy chvíle, kdy sis říkal, že se to vyrobit nedá? 

To se tak úplně říci nedá. Ručně to vyrobit šlo, ale bylo to moc pomalé a drahé.  První myšlenka byla výroba z gumy “od tepláků”. Když jsem začal poptávat firmy na šití, řekli mi, že kruhově šít strojově neumí. To byl první velký zádrhel. Musel jsem tedy znovu přemýšlet o materiálech a jak dát vše dohromady. Nakonec jsem narazil na silikon, tím se ale zase změnila kompletně celá výroba, celý postup a musel jsem začít úplně od znovu.  

Na tomto novém přístupu bylo nejtěžší najít postup spojení síťky a silikonu, jelikož na silikonu nic nedrží. Řešil jsem dokonce i ultrazvukové svařování, ale pořád to nešlo, až jsem se jednou dostal k lepidlu, které vše udrží na 200 % a ještě má certifikaci pro kontakt s potravinami. 

Lišily se nějak první síťky od těch dnešních? 

Výrazně, první typ byl na natahovací gumě prošívaný pružnou nití. Ten současný je na pěkném silikonovém kroužku s hezky rovně nalepenou síťkou, nedá se to skoro vůbec srovnávat. 

Jak se taková síťka vyrábí? 

Jedná se o několik postupů, které na sebe navazují, ale úplně odkrývat karty nechci. Výrobek se musí přetočit, nasadit na kopyto, natáhnout, zachytit, spojit, nechat den zaschnout a pak laserem oříznout, znovu otočit a zabalit. Není to tak úplně jednoduché, jak se zdá.  

Kolik jich dokážeš za den vyrobit? A dá se výroba škálovat? 

Sám jich vyrobím až 300 denně, ale to by nemuselo v budoucnu stačit. Nyní máme navržené stroje, s jejichž pomocí dokážeme vyrobit tisíce kusů denně při jednom člověku. Vše se dá navýšit samozřejmě počtem strojů a lidí. Se stroji mi mimochodem pomáhají kluci z jiného projektu, který se inkubuje v Point One. Je to konstrukční studio Holymer.

Co bylo nejtěžší na tom dovést produkt do této podoby? 

Vydržet a překonávat překážky. Mnohokrát jsem si již myslel, že jsem ve finále, pak se změnila jedna věc a celé se to muselo vymýšlet znovu, to se nám stalo několikrát. 

Chráníš si nějak svůj nápad? 

To bylo první, co jsem udělal, když jsem měl hotový prototyp. Dříve jsem se díval na Discovery Chanel na pořad Milionové nápady. Lidé prodali dům, investovali spoustu vlastních peněz a pak je někdo okopíroval, stali se jen jedním z mnoha výrobců. Proto jsem si udělal na výrobek design patent. Aktuálně je platný v USA, Číně a EU. Dále máme přednostní právo na registraci ochrany na celý svět. 

Věřil jsi vždy, že má nápad i komerční potenciál? 

To se stalo až v momentě, kdy jsem přešel z obyčejné gumy na silikon, který se dá vyrábět v jakýchkoliv barvách a s jakýmkoliv logem. Využití je nejen pro prodej pro retail, ale i jako firemní merch a promo. Pokud se ptáš na prodej přes partnery, např. velké řetězce, tomu jsem věřil od začátku. 

Jak vývoj a výrobu financuješ? Máš nějaké investory, nebo používáš vlastní úspory či půjčky? 

Vše financuji z úspor a vydělaných peněz z mého druhého projektu a dalších aktivit, kterým se věnuju. Investora zatím nemám. 

Jsi členem podnikatelského inkubátoru Point One, jak přesně ti inkubátor pomáhá? 

Ze začátku jsem si ověřil, že dělám věci víceméně správně, jelikož jsem nastoupil do inkubátoru se zkušenostmi po 15 letech v obchodu a po 3 letech vlastního podnikání. Obrovsky mě posunula hlavně mentorka Ivana Samcová, která mi pomáhá především s marketingem. Marketing je totiž moje hodně slabá stránka. Zejména díky ní a pečlivé přípravě na prezentaci, jsem dokázal přesvědčit porotu a soutěž Nastartujte se nakonec vyhrál. Bez její pomoci bych tu prezentaci takto dobře nepřipravil a zřejmě ani nevyhrál. 

Doporučil bys inkubátor i dalším lidem? 

Určitě, je tam skvělá parta, mentoringy, nejvíce vhodné to je asi pro úplné začátečníky, ti tam dostanou informace, které nikde jinde moc nenajdou a vše si mohou vyzkoušet na workshopech. Ale i zkušenější podnikatelé si v Point One najdou to svoje. Zejména mentoři z řad velice zkušených byznys profesionálů jsou velkým přínosem. 

Popiš nám svém plány, co tě čeká příští rok? 

Doufám, že velká expanze. Nyní řeším s obchodním partnerem vstup na Slovensko, zaskladnění čerpacích stanic v celé východní Evropě plus další věci jako festivaly a podobně. Letos plánuji dokončení strojů tak, abychom příští rok byli připraveni vyrábět ve velkém. 

Oslovuješ výrobce nápojů v rámci partnerství? Má to úspěch? 

Řeším nyní jeden pivovar, který začíná prodávat své produkty i v plechu a mají zájem o spolupráci. Přes jednu agenturu začínáme řešit například spolupráci s Coca Colou na léto, takže to vypadá nadějně. Nyní je potřeba všechny informovat o našem produktu a pak budeme doufat, že zájem bude velký. 

Kolik síťka stojí a jak je prodáváš? 

Cena jedné ochranné síťky je stanovena na 49 Kč s DPH. Nyní máme navázané partnerství s market place jako je Alza, Allegro, dále Slevomat, některé e-shopy plus náš vlastní e-shop na webu https://www.k3nn3t.eu. 

Plánuješ v budoucnu nějaké další úpravy produktu a vylepšení? 

Chceme udělat produkt, který bude více eco-friendly, v plánu je najít materiál, který bude recyklovatelný a zároveň splní všechny důležité parametry, které má náš materiál nyní. Dále na základě reakcí zákazníků a přátel již nyní pracujeme na mini síťce na lahvové nápoje. Dovnitř lahví je sice vidět, ale zase nemáte jednoduchý způsob, jak hmyz či nežádoucí předměty rychle dostat z lahví ven. Dále již nabízíme ochranná pouzdra na snadné přenášení a uchování sítěk. Na léto je v přípravě kolekce svítících kroužků. Určitě nechceme zůstat jen u jednoho produktu, plány jsou velké. 

Co děláš, když zrovna nepracuješ na K3NN3T? 

Tento projekt mi zabral poslední dva roky, ale do toho normálně pracuju v mé druhé firmě, kde jezdím s klienty po Praze v mini autech. Nyní probíhá expanze této firmy na Tenerife a v Praze plánuju představit nový typ vozů, takže zrovna řeším hodně administrativy. Dále pracuju jako OSVČ, kde mám na starosti údržbu jednoho SVJ, a ještě distribuuji plynové kotle a tepelná čerpadla, takže dělám nabídky, projekty apod. Také se ale věnuji své rodině a dvěma dětem, zkrátka se nenudím. 

Máš nějaké záliby, kterým se věnuješ? 

Hrál jsem závodně fotbal, po velké zlomenině ruky a se začínajícím podnikáním jsem na nic z toho již neměl čas. Nyní se ale již 2 roky 2x týdně večer utrhnu a chodím na box. Je to skvělé odreagování, máme skvělou partu. Na boxu musíte úplně vypnout od práce, jinak hned schytáte několik ran, což fakt nechcete. 

Kde bereš motivaci ve svém úsilí? 

Moje rodina a děti. Chci jim všem dopřát to nejlepší, oni jsou mým motorem. A taky mě to baví, mám spousty dalších nápadů, ale už není kapacita. Třeba se časem vrhnu ještě na něco dalšího. 

Je něco, co bys doporučil začínajícím podnikatelům? 

Úplně na začátku si všichni musí uvědomit, že nic není zadarmo a že je podnikání opravdu velká dřina. Spousta odříkání, na nějaké párty každý víkend je třeba úplně zapomenout. Já už jedu minimálně 3 roky 7 dní v týdnu. Ale pokud máte vidinu, že má projekt šanci uspět, máte světlo na konci tunelu. Hlavně vydržet, nevzdávat to, i když si myslíte, že už jste v koncích. Taky ale uvažovat a přistupovat k podnikání racionálně. Pokud to jde hodně z kopce, je potřeba sklopit hlavu a za včas to ukončit. Držím všem podnikatelům, kteří začínají, pěsti, ať vám to vyjde, máte na to. 

Moc díky Martine za rozhovor a ať se ti daří. Dávej dál jako dosud! 

Rozhovor vedl Petr Kopeček.