Svěží studentské nápady mohou někdy pomoci rozlousknout i složitý problém. Jak se ukázalo v soutěžích jako Hackathon, CZU Campus Sustainability Challenge a dalších, které se na ČZU pravidelně pořádají, stačí poskytnout prostor pro invenci, přidat nezbytnou dávku motivace a řešení je na cestě. Takovou líhní nápadů byl i letošní Ideathon, nový formát soutěže CZU Campus Sustainability Challenge. Ve dnech 22. a 23. dubna 2024 se v něm utkalo devět týmů studentek a studentů České zemědělské univerzity v Praze. Úspěšný průběh letošního Ideathonu je zásluhou jeho organizátorů, podnikatelského inkubátoru Point One ČZU a Oddělení rozvoje a udržitelnosti.

Úkolem soutěžících nebylo nic menšího než dodat kampusu, který patří k nejudržitelnějším v Česku i ve světě, další nápady na vylepšení. Hledat řešení, jak ho rozvíjet s ohledem na klimatickou změnu v souladu s udržitelným přístupem a s důrazem na podporu biodiverzity. A také na inkluzivitu, tedy zajištění rovných podmínek pro všechny, kteří se v kampusu pohybují.

Soutěžící mohli volit mezi tématy Udržitelná mobilita, Udržitelné kulturní akce a Naučná stezka udržitelným kampusem – modrozelená infrastruktura. Každé z nich vyplývá ze současných výzev, které je třeba řešit v běžném provozu kampusu. Ideathon zároveň nabídl příležitost spolupracovat s odborníky a ostatními studujícími z různých programů i zemí na inkluzivních kreativních řešeních a konceptech pro témata související s udržitelností univerzitního kampusu. První den studenti a studentky za pomoci odborných mentorů pracovali na přípravě prezentací svých projektů, které pak další den představili porotcům a publiku.

Náročný úkol vybrat mezi tolika neotřelými nápady pouze tři nejlepší připadl porotě ve složení prof. Eva Vlková (prorektorka pro rozvoj a udržitelnost), Ing. Iva Hrabánková, PhD. (kancléřka ČZU), prof. Michal Lošťák (prorektor pro mezinárodní vztahy a 1. prorektor), prof. Petr Valášek (prorektor pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti), prof. Jan Banout (prorektor pro strategii), prof. Ivana Tichá (Katedra managementu a marketingu PEF) a Ing. Jan Borák, Ph.D. (ředitel Odboru bezpečnosti).

„Myslím, že pro týmy byla tvrdým oříškem podmínka pouze pětiminutové prezentace, kdy měli v takto krátkém čase porotce přesvědčit nejen o svém nápadu, ale také o jeho realizovatelnosti a budoucí udržitelnosti,“ upozorňuje za organizátory soutěže Ing. Simona Dvořáková z Oddělení rozvoje a udržitelnosti a připomíná: „Pro některé to bylo úplně první vystoupení před tolika posluchači a ustát nervozitu a vystoupit bylo další samostatnou výzvou.“

Porota posuzovala týmy v rámci sedmi hodnotících kritérií, za něž každý porotce uděloval známku. Výsledná průměrná známka pak dodala finální výsledek, na kterém se porota jednohlasně shodla. Každý ze soutěžních týmů přišel s něčím zajímavým a každý se snažil vyjít vstříc výzvě organizátorů Buďte realističtí, ale také inovativní a kreativní! Některým se to dařilo o trochu víc, což se pak odrazilo v konečném pořadí.

První místo a odměnu 30 000 korun získali studenti a studentky programu Inovativní podnikání za nejlépe pojaté téma Udržitelné kulturní akce. Tým pracoval ve složení Antonín Müller, Sára Dvořáková, Štefan František Hložek a Michal Šlégl.

O co ve vítězném projektu jde, vysvětluje Sára Dvořáková: „Inspirovali jsme se systémem skill profile používaným na univerzitě. Je to seznam několika dovedností, které by měl správný podnikatel nabýt během studia. Převzali jsme tuto formu a jenom vyměnili obsah,“ vysvětluje. A jak by to mělo vypadat v praxi? „Organizátoři kulturních akcí budou mít na Rektorátu k dispozici tabulku s podrobným seznamem zásad, které by správný pořadatel kulturních akcí měl dodržet. Každý by tak měl mít představu, co vlastně udržitelnost znamená a jak eliminovat možné ekologické dopady akcí,“ podotýká Sára.

Dobrými radami k vítězství tohoto týmu přispěla i docentka Lenka Wimmerová, která se již několik let úspěšně věnuje snižování ekologické stopy velkých hudebních festivalů. Jak ale dodává Michal Šlégl, mentorů měli několik a všichni byli přínosní. „Někdo nám dokonce pomáhal získat větší důvěru v ten nápad, protože my jsme byli velmi skeptičtí…“ A proč si podle něj studenti Tiimiakatemie vybrali právě kulturní akce? „Bylo nám to blízké. Už máme zkušenosti s několika studentskými eventy a často jsme si všimli, že se hrozně plýtvá, že se děje něco neekologického a přemýšleli, jak to udělat líp. Pak jsme narazili na problém, že tam chybí komunikace… tohle všechno můžete, je tady tolik jiných možností a podobně. A právě na to jsme se v našem projektu zaměřili.“

Kampusem České zemědělské univerzity projde denně několik stovek až tisíc studujících, akademiků, zaměstnanců i návštěvníků. Ne všichni pěšky, mnozí sem denně přijíždějí, parkují a pak zase odjíždějí. Přestože dopravní řešení patří k těm nejkomplikovanějším, většina týmů sáhla právě k tématu mobility. Mohli jsme si vyslechnout ambiciózní plány na zpoplatnění parkování, zřízení parkoviště P+R nebo na výstavbu parkovacího domu, čímž by se zmenšila plocha parkovišť a vznikl by prostor pro další využití (z hlediska financí poněkud náročná varianta).

Dalším možným způsobem přepravy, i když ne zrovna celoročním, je kolo. Originální a jednoduché řešení cyklistické infrastruktury vyneslo druhé místo v kategorii Udržitelná mobilita týmu složenému ze studujících Fakulty lesnické a dřevařské a Technické fakulty. Cenu 20 000 korun si odnášejí Karolína Kuntová, Daniel Kříž, Kristina Bajerova a Zuzana Šounová.

Nápad vyrábět stojany na kola z rotorových listů se zrodil v cizině, jak nám prozradila v Německu žijící „dálkařka“ FLD Kristina Bajerova. „Všimla jsem si pilotního projektu s těmito stojany v Dánsku a říkala si, že by bylo fajn to rozšířit dál. V Německu jsou na každém rohu větrné elektrárny, některé už začínají dosluhovat a nikdo neví, kam s těmi rotorovými listy, většinou se za poplatek zahrabávají do země. Možnost vytvářet z nich stojany na kola mi přišla fajn,“ vysvětluje Kristina a dodává, že druhé místo v Ideathonu je úžasné, ale u nápadu to rozhodně nekončí. „Zkusíme stojany realizovat v rámci inkubátoru Point One. Vydrží věčně, a navíc mají docela zajímavý design.“ Pokud všechno vyjde, mohli bychom se s rotorovými stojany na kola potkávat nejen v kampusu, ale třeba i na Vítězném náměstí v Dejvicích.

Velký prostor pro fantazii nabízela třetí kategorie Ideathonu 2024 Naučná stezka udržitelným kampusem – modrozelená infrastruktura. Hledání netradiční stezky, která má zvýšit povědomí o důležitosti modrozelené infrastruktury, ukázat různé přístupy k řízení dešťové vody od akumulace a retence po vsakování a využívání dešťové vody v kontextu univerzitního kampusu, se nejlépe zhostil mezifakultní tým ve složení Manvendra Kumar, Anshu Shaw, Pranjal Dwivedi a Ashutosh Kumar Singh. Odměnou jim je 10 000 korun.

„Zaměřili jsme se na to, jakým způsobem sem přilákat návštěvníky, aby se seznámili s modrozelenou infrastrukturou kampusu,“ vysvětluje doktorand FTZ Manvendra Kumar. „Za tím účelem jsme vytvořili set dvou informačních video tabulí, jedna funguje jako anglický a druhá jako český průvodce po kampusu. Ty bychom rozmístili na různá místa, kudy bychom chtěli vést návštěvníky, abychom je upozornili na udržitelnost budov, na to, jaké parametry udržitelnosti sledujeme, na prvky jako zadržování dešťové vody v zelených střechách nebo v mokřadech a podobně,“ říká člen třetího nejlepšího týmu, který pamatoval opravdu na všechny. „Pro děti jsou na displejích různé interaktivní hry jako puzzle, pro dospělé vědomostní kvíz s možností vyhrát slevy na nákup v ČZU shopu nebo na nákup semen. Smyslem je poukázat na udržitelné prvky v kampusu a zábavným způsobem je představit veřejnosti,“ uzavírá Manvendra Kumar.

Manvendrova týmová spoluhráčka Anshu Shaw dodává: „Ideathon je skvělý koncept, zejména pokud jde o zapojování studentů do vymýšlení nových nápadů ve prospěch udržitelného kampusu. Myslím, že všechny ty inovátorské mozky by měly usilovně pracovat na nových věcech. A studenti si tu mohou vyzkoušet týmovou práci a společně dospět k nápadům na vylepšení kampusu. Je to opravdu zábavné.“

Text: Lenka Prokopová, Fotogalerie: Petr Zmek