Podnikat by chtěl každý, ale podnikání při studiu nebo při práci není úplně jednoduché a hlavně, kde vzít ten vysněný nápad? Pro ty z vás, kteří o podnikání již přemýšlí, ale i pro ty, kteří se do vlastního byznysu zatím nepouští, přinášíme 4+1 tipů, jak přemýšlet o podnikání a jak s ním jednoduše začít podle Point One. Takže, jak se začíná úplně od nuly?

Seznamujte se a networkujte

Mít přátele nebo známé, kteří již podnikají je k nezaplacení. Pokud žádné takové nemáte, začněte networkovat, choďte na přednášky, konference nebo pracujte z co-workingů. Určitě na ty správné lidi po čase narazíte. Pokud s nimi budete trávit nějaký ten čas, nebo je sledovat alespoň na sociálních sítích, dokáží vás motivovat, nastavit reálné očekávání, vybudovat podnikatelské myšlení, můžete se od nich učit, inspirovat a také se seznámit s dalšími nadšenci nebo podnikateli, kteří vám v začátcích mohou hodně pomoci, a určitě se dostaví i vysněný podnikatelský nápad. Lidé, kterými se obklopíte, budou hrát zásadní roli v tom, jak se naučíte přemýšlet nad podnikáním a co v něm můžete dokázat. Proto se pokuste získat ty nejlepší.

Čtěte, poslouchejte, vzdělávejte se

Podnikání je dovednost, která se dá naučit, a proto je nutné se neustále vzdělávat, zvlášť, pokud začínáte úplně od nuly. Zkuste si na začátek přečíst pár knih, najít si blog nebo web vašeho oblíbeného startupisty, přidat se do podnikatelských skupin na sociálních sítích, nebo poslouchat tolik oblíbené podcasty. Vyzkoušejte třeba náš Pointcast, kde zpovídáme členy, mentory a další zajímavé osobnosti okolo inkubátoru Point One – https://www.pointone.czu.cz/podcast-pointcast/.

Začněte v malém

Pokud to s podnikáním myslíte opravdu vážně a již víte, co chcete dělat, je na řadě výroba prototypu, na kterém si ověříte, zda výrobek či služba má smysl, zda si dokáže najít zákazníky a zda jsou zákazníci za něj ochotni platit. Jednou z nejčastějších chyb začínajících podnikatelů jsou přehnané očekávání. I když je dobré od začátku mířit vysoko, začněte v malém, získávejte zpětnou vazbu od zákazníků, inovujte a následně můžete vystřelit ke hvězdám.

Nepodceňujte čísla a peníze

Podnikání je o číslech a penězích, nejenom o skvělých produktech. Čísla musí sedět a peníze musíte na konci dne vydělat, aby to vše dávalo smysl. Nepodceňujte proto ani tuto část, vypracujte kvalitní byznys plán – tedy kuchařku, podle které vaše podnikání budete budovat, a zaměřte se také na její finanční složku, tedy finanční plán, který vám bude ukazovat cestu, zda je vaše snažení rentabilní.

Nebuďte na podnikání sami, Point One vám s ním pomůže

Jedním z nejlepších způsobů, jak v podnikání vytrvat a uspět, je stát se součástí podnikatelského inkubátoru jako je Point One. Inkubátor vám pomůže se vzdělávat v rámci workshopů a přednášek, dostanete svého mentora nebo buddyho, můžete využívat prostory inkubátoru a jeho vybavení a stanete se součástí skvělé startup komunity, která vás vždy podpoří a bude vás motivovat.

Přihlaste svůj nápad, nebo již rozjeté podnikání, od 20. 9. do 11. 10. 2021 a nastartujte své podnikání s Point One. Více na www.pointone.czu.cz.

 

Autor: Petr Kopeček

zdroje:

jakpodnikat.cz, mladypodnikatel.cz, comeflexoffice.cz

 

15. června 2021 – 21.5. proběhla opět soutěž AVE Student Challenge. Celkem 15 nejlepších studentů prezentovalo své nápady na otázky týkající se odpadového hospodářství a ekologie.

Známe vítěze 5. ročníku AVE Student Challenge na ČZU

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. je dlouholetým partnerem podnikatelského inkubátoru ČZU Point One a také České zemědělské univerzity v Praze, se kterou každoročně spolupracuje na několika společných projektech jako jsou exkurze studentů do jejich provozů, vypisování odborných diplomových témat, účast na veletrhu pracovních příležitostí anebo pořádání soutěže AVE Student Challenge. AVE CZ je v Česku jedním z lídrů v oblasti nakládání s odpady a zavádění nových technologií v rámci celého odpadového hospodářství. Společným cílem je nejenom čistá budoucnost a péče o životní prostředí, ale také informovaní studenti a laická i odborná veřejnost.

A právě do finále 5. ročníku již zmiňované soutěže AVE Student Challenge o nejlepší zpracování vybraných ekologických témat bylo nominováno celkem 10 týmů, které si to v pátek 21. 5. rozdaly o hodnotné ceny, finanční příspěvky nebo i možné stáže a pracovní nabídky od hlavního sponzora soutěže AVE CZ odpadové hospodářství. Soutěž pořádal jako každoročně podnikatelský inkubátor ČZU Point One ve spolupráci s doc. Vlastimilem Altmannem z Technické fakulty ČZU.

Pro letošní ročník soutěže byla vybrána ekologická témata zaměřena nejenom na zpracování odpadů, jak je u této soutěže zvykem (Skládka odpadu a její pozice v cirkulární ekonomice – Černý Petr nebo zlatý důl?, Recyklace – cíl nebo přestupní stanice?), ale nově bylo přidáno i téma týkající se budoucnosti elektromobility. A právě tohle téma – Elektromobily – záchrana pro budoucí generace?, u soutěžících i poroty rezonovalo zdaleka nejvíce.

O vítězích rozhodla odborná porota složená ze zástupců AVE CZ a ČZU, která ocenila originální prezentace a jejich každoročně se zvyšující úroveň.

A kdo se nakonec radoval z ocenění?

Na třetím místě se umístili Matěj Bárta, Regina Zenkerová, Radka Zoulová a jejich zpracování tématu Recyklace.

Na druhé místo vystoupaly dokonce dva týmy. Eliška Štefanová a její pohled zaměřený na zajištění dostatečných zdrojů energie pro elektromobily a možnosti zamezení nežádoucích vlivů, které celoplošné zavedení elektromobilů může přinést. Eliška si za svůj výkon odnesla také cenu publika. Se stejným počtem bodů se na druhém místě umístila i Regina Zenkerová se Šimonem Dosedělem se zpracováním stejného tématu ohledně budoucnosti elektromobility.

A do třetice téma elektromobilita, skvělá prezentace zaměřená na investiční směřování pro AVE CZ v tomto segmentu, vypíchnutí slepých cest, které by se nemusely při investování vyplatit, a první místo v soutěži pro Ha My Nguyenovou a Vojtěcha Pospíšila.

Gratulujeme všem vítězům, děkujeme sponzorům – Dogsie, Medárna, RE.BRUNS, Blinkee.city, ČZU Shop, Point One, hlavnímu sponzorovi AVE CZ odpadové hospodářství a také všem odvážlivcům, kteří se do soutěže přihlásili a těšíme se na další ročník tohoto unikátního soutěžního projektu již s pořadovým číslem 6.

Eva Andrejsová a Háta Vicherková jsou kamarádky, které dala dohromady tak trochu náhoda. Seznámily se při organizaci výstavy Otisk, na které Háta vystavovala své obrazy a Eva dělala kurátorku. Sedly si názorově i lidsky, a tak se spolu pustily i do další projektů, mimo jiné i do hledání náhrady jednorázových obalů. Právě proto vznikl projekt V Pytli nabízející řešení, jež dokáže jednorázové obaly v určitých případech elegantně nahradit.

Ahoj Evo a Háto, můžete nám představit svůj projekt jednou větou?

Myslíme si, že bychom měly veškerou svou inteligenci, vynalézavost a kreativitu směřovat na projekty spojené s udržitelnou budoucností. Proto se společně s firmami a lidmi kolem nás snažíme ulehčovat naší planetě od jednorázových plastových obalů a poukazujeme na neekologičnost textilního průmyslu.

Jak přesně to děláte?

V první řadě se soustřeďujeme na upcyklaci textilu, který by se bez užitku vyhodil. Z něj pak vyrábíme náš první produkt – set na výrobu povoskovaných ubrousků, které jsou lehce omyvatelné a dají se používat velmi dlouho. Snažíme se tímto způsobem poukázat na negativní dopady konzumní společnosti a dávat veřejnosti prostor k zamyšlení nad touto problematikou. Kromě tohoto setu, který si zákazník může poskládat podle svých představ, nabízíme i možnost edukativních workshopů, kde se právě o problematice nadměrné spotřeby v rámci vlivu na životní prostředí bavíme.

Druhou větví našich současných aktivit je vývoj náhrad plastových vaků tzv. big bagů, které se používají především ve stavebnictví na manipulaci s různými materiály. Plastové vaky mají poměrně krátkou životnost a následně se většinou vyhodí. Oproti tomu náš GeoBag, který vyvíjíme z čedičové textílie, má uzavřený cyklus výroby a dá se jednoduše mnohonásobně recyklovat, téměř jako sklo. Vlastnostmi se vyrovná současným pytlům a v některých ohledech je i předčí. V ideálním světě to může v budoucnu fungovat tak, že stavební firma si koupí naše Geobagy, následně nám vrátí ty použité a díky tomu získá výraznou slevu na pytle nové. Navíc si tím vyřeší obalový waste management.

Jak jste se dostaly k poměrně dost netradičnímu materiálu jako je čedičová textílie?

Když jsme hledaly materiál, který by splňoval naše představy o recyklovatelnosti a dlouhodobém využití, strávily jsme spoustu času poměrně detailní rešerší a objevily právě čedič. Na druhou stranu tento materiál není zas tak netradiční, jen se o něm moc nemluví.

Jak se z čediče, tedy horniny, vyrábí textílie?

Samotná výroba je celkem jednoduchá. Nejprve probíhá výroba čedičového vlákna, která vyžaduje roztavení drceného a promytého čedičového kamene při přibližně 1 500 °C. Roztavená hornina se potom vytlačuje malými tryskami za vzniku dlouhých čedičových vláken tzv. nekonečné vlákno. Ty se po zchlazení navíjejí na cívky, se kterými se pracuje podobně jako s jakýmkoliv jiným vláknem v tomto stavu, ačkoli má svá drobná specifika.

Jak probíhá následně výroba vašich produktů?

Abychom dosáhly svého cíle – udržitelnosti a ekologičnosti, oslovujeme zejména české a slovenské partnery. Probíhá to přibližně tak, že s kvalitou materiálu a s otázkami spojenými s výzkumem nám radí pan prof. Petr Louda z TUL a na samotné výrobě spolupracujeme se slovenskou firmu ITOSS. Další partnery pak oslovujeme pro recyklaci použitých pytlů a pak se cyklus uzavírá a jsme zase u testování recyklovaného materiálu a výroby nových produktů.

Kde se s projektem nyní nacházíte?

Povoskované ubrousky (první produkt), se blíží do zdárného finále. Chceme jej veřejnosti oficiálně představit na přelomu září a října. GeoBag (druhý produkt) se nachází ve fázi testování prototypů a zkvalitňování výroby.

Jak jste se k výrobě obalových materiálů vůbec dostaly?

Byla to poměrně dlouhá cesta. Chtěly jsme začít s docela odlišným projektem. Týkal se dodávání farmářských výrobků do pražských večerek a obchodů s potravinami. Po nějaké chvíli strávené nad tímto projektem jsme ale vyhodnotily, že nám mnohem více vadí problematika obalových materiálů. A to jak těch pro konečné zákazníky, tak těch pro transport.

Co vás motivovalo s projektem vůbec začít?

Byla to nespokojenost a zážitky s neekologickým chováním jak nás samotných, tak lidí v našem okolí. Jednoho večera jsme se proto rozhodly, že už nechceme jen pasivně komentovat současnou situaci a založily jsme rovnou firmu.

Kam byste to chtěly s projektem dotáhnout?

Do prvotřídního pytle! (smích). Rády bychom dodávaly vaky velkým stavebním firmám a posunuly ideu udržitelných obalů mezi co nejvíc lidí. Také bychom se chtěly jako firma rozrůst o více členů a společně vymyslet další udržitelné obaly z nových materiálů.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč jste se rozhodly vstoupit do Point One?

Pociťovaly jsme potřebu konzultovat naše kroky s odborníky. Vstoupit do Point One nám doporučili pánové Jakub Domitra a Ondřej Lipold z platformy Busyman. Za kterými jsme s projektem přišly úplně na začátku.

Co je pro vás největší přidaná hodnota inkubátoru?

Celý inkubátor je největší přidanou hodnotou sám o sobě! Každému, kdo má nějaký nápad, který by chtěl rozvinout a neví si rady jak začít, bychom ho určitě doporučily. Inspirativní je jak samotné prostředí, tak i workshopy, které se po čas inkubace konají a jejichž lektoři jsou ochotní nám pomáhat i mimo samotné přednášky.

Když už jsme u těch mentorů a lektorů, máte nějakého oblíbeného?

Ano, máme. Naší oblíbenou mentorkou je Gábina Dlouhá. Přesně rozpoznala, jaký přístup mentorování je nám sympatický a lidsky jsme si sedly. Nejvíc nám pomohla s utříděním důležitých úkolů a jejich logickým řazením za sebe. Také nás v každé situaci uměla propojit na lidi, co nám pomohly s konkrétní situací, kterou jsme zrovna potřebovaly řešit. Prostě skvělá souhra!

Co byste doporučily lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Dát si na balkóně flašku vína, postěžovat si na problémy, které je trápí, a pak se pokusit na ně najít řešení. No a pak už se jen dát do práce.

Moc díky za rozhovor Evo a Háto, ať se vám s projektem daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Dveře Point One se symbolicky zavřely s posledním workshopem zimního inkubačního programu Metriky a KPI s Jakubem Sechterem 23. února 2020. Oficiální uzavření i pro každodenní práci proběhlo 12. března a tak pro nás nastal povinný přesun do online prostředí. V té době jsme byli uprostřed náboru nových členů, ukončovali současné inkubace a připravovali spuštění těch jarních. Téměř ze dne na den jsme se museli adaptovat na nové výzvy a velmi odlišný styl práce. Jak jsme se s tím poprali, se dozvíte z našeho krátkého ohlédnutí.

Poprvé v historii proběhl téměř celý inkubační proces vzdáleně. Point One byl kompletně zavřený 46 dnů (1104 h), omezena návštěvnost byla dalších 53 dnů (1272 h). Za tu neskutečně dlouho dobu se uskutečnilo 12 vzdálených workshopů a i se společnými edukačními streamy šlo o 16 společných akcí, což odpovídá minimálně 32 hodinám práce v online prostředí. Nesmíme zapomenout ani na 3 setkání členů. Nově jsme také členům nabídli možnost vzdělávat se prostřednictvím Seduo kurzů, kde se odstudovalo více než 140 hodin. A samozřejmě všechny osobní konzultace mezi členy a jejich mentory probíhaly také online.

Až 11. června, po dlouhých 99 dnech (2376 hodinách), se mohla uskutečnit další společná akce v našich krásných prostorách. Zahájil ji David Miklas a jeho skvělý workshop o obchodní strategii. Od té doby už Point funguje zase ve standardních kolejích a my jsme moc rádi, že ho můžeme opět využívat na plno.

Tato nezvyklá doba mimo očividných negativ měla i své kladné stránky. Díky zavřeným dveřím jsme se naučili spoustu věcí a i z feedbacku členů je zřejmé, že se nám povedlo kvalitně zabezpečit celý provoz inkubátoru a podporovat členy v jejich potřebách i v této nelehké době.

Nyní již všichni víme, že se dá kvalitně pracovat i vzdáleně a že online práce na dálku se může stát přirozenou součástí i naší budoucnosti. Šetří totiž čas, přináší vyšší efektivitu a flexibilitu. Ne vždy je nutné se schůzky či workshopu účastnit osobně, což bychom si bez korona krize uvědomovali jen velmi pozvolna.

Autor: Petr Kopeček

Již šestým rokem úzce spolupracuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství a Česká zemědělská univerzita v Praze na několika společných projektech. V rámci hledání nových perspektiv odpadového hospodářství se studenti každoročně zapojují do několika společných akcí ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a docentem Ing. Vlastimilem Almannem, Ph.D. Čistá a udržitelná budoucnost je totiž jeden z hlavních cílů nejenom společnosti AVE CZ, ale také studentů ČZU i univerzity samotné.

Hlavním bodem spolupráce je každoroční soutěž AVE Student Challenge, kterou společně s AVE CZ pořádá podnikatelský inkubátor Point One ČZU. Soutěž je zaměřena na řešení odborné problematiky nakládání s odpady. Konkrétní témata vypisuje partner soutěže dle reálných potřeb, jež ve svém provozu aktuálně řeší.

V akademickém roce 2019/2020 byla vybrána tato témata:

• Rekultivace skládek – jak a kdy
• Odpad jako zdroj energie

Vhledem k nepříznivé situaci letošního jara se finálové kolo a prezentace soutěžících, na rozdíl od let minulých, kdy prezentace probíhaly přímo v hlavním sídle AVE, konaly pouze v digitální podobě.  Studenti nahráli své soutěžní příspěvky na video a porota jim poslala detailní hodnocení písemně. I přes ztížené podmínky se studenti zhostili prezentací s velkou kreativou a vítězové si vysloužili zajímavou finanční odměnu. První místo získalo 5.000 Kč, druhé místo bylo oceněno výhrou 3.000 Kč.

Účast v soutěži ale není jen o možnosti vyhrát finanční odměnu. Hlavní motivací může být i samotná možnost sebeprezentace vedení AVE CZ, které spolu s pedagogem odpadového hospodářství na ČZU docentem Ing. Vlastimilem Altmannem, Ph.D. tvoří porotu soutěže. Není proto náhodou, že dva vítězové minulých ročníků jsou dnes již spokojení zaměstnanci právě společnosti AVE CZ.

Témata pro nový soutěžní ročník jsou již známa:

• Skládka odpadu a její pozice v cirkulární ekonomice – Černý Petr nebo zlatý důl?
• Recyklace – cíl nebo přestupní stanice?
• Elektromobily – záchrana pro budoucí generace?

Letošní kolo AVE Student Challenge 2020/21 se bude pořádat v letním semestru. Pro detaily a možnost přihlášení sledujte facebookové stránky Point One, nebo zašlete email na info@pointone.czu.cz, ozveme se vám, jakmile bude soutěž spuštěna.

Exkurze

Mezi další společné projekty patří také exkurze do provozů AVE určené především studentům odpadového hospodářství a dalším zájemcům, jež AVE ve spolupráci s docentem Altmanem každoročně připravuje. Exkurze nabízejí jedinečný pohled do světa zpracování odpadů, kde si účastníci na vlastní kůži mohou zažít, že odpad nemizí pryč ze světa v okamžiku, kdy je odložený do koše, ale že je třeba s ním dále pracovat a nakládat.

Diplomové práce

Každoročně jsou také vypisovány diplomové a seminární práce – případové studie z praxe na reálné problematiky firmy. Hlavním vedoucím diplomových prací je opět docent Ing. Vlastimil Almann, Ph.D.

Veletrh pracovních příležitostí

Další z možností, jak se kromě výše jmenovaných aktivit spojit s představiteli firmy AVE, je i každoroční veletrh pracovních příležitostí na ČZU. V letošním roce se dokonce budete moci potkat se zástupci společnosti jak na podzimním, tak letním veletrhu.

Máte nápad, který by mohl být pro AVE a ČZU zajímavý? Dejte nám vědět na info@pointone.czu.cz. S firmou AVE vás rádi spojíme i napřímo.

Autoři: Lucie Gallagher a Petr Kopeček

Lukáš Juřina je fanoušek zelené energie, architekt a stojí také za projektem Agrivoltaika, se kterým se snaží změnit pohled Čechů na fotovoltaiku na polích. Ta je v ČR díky nešťastnému zákonu z minulosti vnímána velmi negativně, i když moderní způsoby fotovoltaických instalací přináší mnoho výhod. O tom, jak se Lukáš s touto výzvou potýká, proč se přihlásil do Point One nebo jaké jsou současné trendy v architektuře, se dozvíte z následujícího rozhovoru.

Ahoj Lukáši, má oblíbená otázka na začátek. Představ nám tvůj projekt jednou větou?

Agrivoltaika, projekt, se kterým se inkubujeme v Point One, je chytrý způsob, jak pěstovat plodiny a zároveň vyrábět čistou zelenou elektřinu na jenom místě.

Jak to přesně funguje?

Naší snahou je snižovat uhlíkovou stopu, přestat používat elektřinu vyrobenou konvenčním způsobem, tedy pálením fosilních paliv, a tím i zároveň diverzifikovat zemědělcům činnosti, které na poli mohou dělat.

Kde se s projektem nacházíte?

V tuto chvíli jsme někde před pilotní částí, hledáme partnery, u kterých bychom si mohli vyzkoušet pěstovat na poli jak určité plodiny, tak zde mít fotovoltaiku. Potřebujeme toto řešení lidem ukázat, medializovat tyto výsledky a následně přistoupit k první komerční instalaci.

Jak tě tento dost odvážný projekt napadl?

Nejprve jsem viděl podobnou instalaci v Německu, kde je to celkem běžné, a strašně mě zaujalo, že fotovoltaika na zemědělské půdě jde dělat jinak a chytřeji, než to známe u nás.

Následně jsem na sociálních sítích zachytil, že je možné se s nejrůznějšími podnikatelskými nápady přihlásit do inkubátoru Point One. Tak jsem si řekl, že to dává smysl, že Point One spadá pod Českou zemědělskou univerzitu a že by to mohlo být dobré spojení. A ono to vyšlo, do inkubátoru jsem byl přijat a jsem za to rád.

Co tě motivovalo s projektem začít?

K energetice jsem se dostal přes své povolání, jsem totiž architekt a k technologiím mám poměrně blízko. Při práci používáme fotovoltaiku, např. při umisťování na pasivní domy, a hledali jsme partnera, se kterým bychom v této oblasti mohli spolupracovat. Pár jsme jich vyzkoušeli, ale jejich laxní přístup nás přivedl k tomu, že jsme výběr vhodné technologie s kolegou začali dělat sami, přece to nebude něco tak složitého. Následně se k tomu začaly nabalovat další věci jako právě Agrivoltaika a další podprojekty, které se ale pořád týkají té zelené elektřiny a bateriových úložišť. Takhle to asi nějak začalo.

Prozradil jsi na sebe, že se živíš jako architekt, čím se přesně zabýváš?

Pracuji v architektonickém studiu DMAE Architects v Podolí, kde jsem na pozici architekta, který tvoři prováděcí technické dokumentace. Jsem ten, kdo dotáhne vizi a vizualizaci k finální realizaci. Takže pomáhám s technickými výkresy víc než se samotným designováním, ale samozřejmě do toho kolegům kecám, měním jim to a upravuji.

Dalo by se říci, že zelené technologie jsou nějakým novodobým trendem v architektuře?

Pamatuji si slova od pana Stanislava Martince, majitele společnosti KOMA Modular, který řekl něco v tomto smyslu: „Podívejte se, až budeme kolonizovat Mars, budeme tam vozit cihly a zedníky? Ne, pojedeme modulární cestou. Něco tam dovezeme a smontujeme.“ Tímto tématem se také zabývám a ve volném čase vytvářím modulární dům, který bude využívat moderní a zelené technologie. A toto můžeme považovat za jeden z těch novodobých trendů v architektuře. Takže ano, zelené a modulární technologie jsou trendem a budoucností.

Kam byste to chtěli s projektem dotáhnout?

Agrivoltaiku vnímám jako jednu z několika částí, které se postupně skládají dohromady. Společně tvoří pomyslnou kostku, v níž každá plocha má svou barvu a důležitost. První částí jsou komerční instalace, protože si myslím, že to, co budeme v budoucnu potřebovat, je elektřina, zdravé jídlo a voda. Zároveň k tomu chci dělat i čistou e-agro techniku, takže momentálně jednáme s českými firmami a ČZU o vytvoření prototypu čistě elektrického traktoru.

Zároveň připravujeme s jednou holandskou firmou možnost investování do zelené energie i pro lidi, kteří třeba nemají možnost si instalovat vlastní fotovoltaiku na střechu, ale mohou si koupit panely a zainvestovat tak do této moderní technologie . Panely se umístí například chytře na pole v podobě Agrivoltaiky nebo na komerční budovu a díky chytrým technologiím mohou mít drobní investoři podíl na zisku z výroby této energie, nebo jim může být tento podíl měsíčně odečten z vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a tím mohou ušetřit a zároveň podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížit tak uhlíkovou stopu. Víte, že třetinu dne se Vám ze zásuvek kouří, protože je tato elektřina vyrobena spalováním uhlí?

V budoucnu nám bude umožněno odebírat od lokálních zemědělců nejen lokální potraviny, ale třeba i zelenou elektřinu a tím je vlastně můžeme podpořit hned 2x. A my chceme být u toho.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Bylo to hlavně proto, že je Point One na ČZU. Napadlo mě, že bych zde na v rámci univerzity mohl najít partnera, a dostat odpovědi na otázky, jak fotovoltaiku spojit s precizním zemědělstvím. Chtěl jsem najít odborníky, kteří by mi řekli, co se pod panely dá pěstovat a proč a pomohli nám to otestovat.

Podařilo se ti už někoho najít?

Stále na tom pracujeme, máme dílčí úspěchy a myslím si, že to posouváme tím správným směrem. Zároveň začínáme pomalu budovat tým podobně smýšlejících nadšenců, protože množství výzev a úkolů, které jsou před námi, je velké a bude s tím potřebovat pomoc.

Co je pro tebe největší přidaná hodnota inkubátoru?

Určitě ta odbornost, která je na půdě univerzity, zároveň je skvělé procházet workshopy a posouvat se v rámci samotného stavění byznysu a samozřejmě jsou to i skvělí mentoři.

Když už jsme u těch mentorů, máš nějakého oblíbeného?

Ano, je to můj mentor David Miklas, on je se svými zkušenostmi naší velkou oporou a moc za něj Point One díky, ale rád bych zmínil i Ondřeje Homolu a Ivanu Samcovou, se kterými také konzultuji.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Ať neváhají ani minutu a jdou do toho.

 

Moc díky za rozhovor Lukáši, ať se ti s Agrivoltaikou a všemi plány daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček