20. dubna se v sídle společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (AVE CZ) konalo finále 7. ročníku soutěže AVE Student Challenge ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). Do soutěže se zapojilo 78 studentů a z finálové dvanáctky, která představila své práce před zástupci a managementem AVE CZ a odborníky z univerzity, uspěly nejlépe Alexandra Tichá v kategorii inovace, Anna Honešová za celkové vystoupení a publikum nejvíce oslnila Adéla Straková.

Spolupráce podnikatelského inkubátoru Point One ČZU, České zemědělské univerzity v Praze a společnosti AVE CZ odpadové hospodářství má dlouholeté kořeny. Společné aktivity s lídrem v oblasti nakládání s odpady a zavádění nových technologií v rámci celého odpadového hospodářství je nesmírnou inspirací nejen pro studenty ČZU, ale i pro inkubované projekty v Point One. Dalšími společnými aktivitami jsou odborné stáže, zajímavé exkurze a spolupráce na bakalářských, diplomových a odborných pracích. Tyto činnosti přinášejí studentům potřebný praktický přesah do konkrétních komerčních výzev a zástupcům společnosti AVE CZ naopak neotřelé pohledy nové generace studentů na praktické řešení ekologických problémů.

Letošní 7. ročník AVE Student Challenge byl zaměřen na řešení výzev v rámci dvou témat:

• Zálohování PET lahví – výhody a nevýhody pro ekologii a odpady. Dopad na systém sběru obalů.
• Povinný sběr textilních odpadů a jejich následné využití při recyklaci.

Do finále soutěže, které probíhalo 20. dubna 2023 v sídle společnosti AVE CZ, se dostalo 12 nejlepších studentů, kteří v rámci prezentace představili své návrhy řešení odborné porotě složené z managementu AVE CZ a odborníků z ČZU. Tento ročník opanovaly ženy, jež ovládly všechny kategorie. Porota udělovala cenu za inovaci a vystoupení. Všichni zúčastnění následně vybrali vítěze ceny publika.

„V rámci 7. ročníku soutěže AVE Challenge jsme byli jako porota nadšeni počtem zúčastněných studentů. Oceňujeme zapálenost některých prezentujících finalistů do zadaných témat. V letošním roce nebylo lehké vybrat z kvalitních zástupců ČZU jednoznačné výherce. Prezentace často vyústily v živé debaty studentů a poroty, což přináší přidanou hodnotu oběma stranám. Z pohledu AVE si jednoznačně velmi vážíme dlouhodobé spolupráce s ČZU. Nápaditost ale i syrovost některých zpracování jsou pro nás velmi inspirativní,“ doplňuje marketingová ředitelka AVE Pavla Ivácková.

Cena za inovaci, jež byla hlavní cena soutěže, byla vybrána na základě posouzení kvality zpracování tématu, využití navrhovaných řešení v rámci společnosti AVE CZ a za celkovou orientaci v dané problematice. Porotci Ing. Jan Šonský, Ing. Marek Livora, Ph.D., Ing. Andrea Jelínková, Ph.D., a Ing. Barbora Tojflová jako zástupci AVE CZ a zástupci ČZU doc., Ing. Vlastimil Altman, Ph.D. a Ing. Shuran Zhao zvolili jako vítězku Alexandru Tichou s její analýzou povinného sběru textilních odpadů a navrženým řešením pro lepší diagnostiku textilu v podobě tzv. digitálního pasu výrobku. Ten na základě QR kódu prozradí, z čeho se textil přesně skládá, podá informaci o jeho původu, opravitelnosti nebo recyklaci.

„Do soutěže jsem se přihlásila, protože letošní téma mě zaujalo a chtěla jsem se o něm dozvědět více. Ostatní soutěžící měli spoustu přínosných a zajímavých nápadů a názorů na dané problematiky a všichni předvedli skvělé výkony. Myslím si, že soutěž je velkým přínosem především pro studenty, kteří si mohou zkusit prezentovat své názory v bezpečném prostředí a dostanou relevantní feedback,“ komentuje svou účast v soutěži Alexandra Tichá.

Cena za vystoupení, jež se udělovala tento rok poprvé, byla vybrána na základě posouzení celkového projevu (práce s hlasem, gesty, výrazem, vtipem či napětím) a formy prezentace (vizuální stránky a struktury). Porota ve složení Ing. Kateřina Strnadová, Pavla Ivácková a Štěpánka Kozojedová jako zástupci marketingového a HR oddělení AVE CZ vybrali za vítězku Annu Honešovou, která minulý rok vyhrála cenu publika. Její letošní téma se zabývalo povinným sběrem textilních odpadů a zamýšlelo se nad módou na jedno použití.

Cenu publika za celkový dojem, který hodnotili všichni zúčastnění, tj. obě poroty, studenti i zástupci Point One, vyhrála Adéla Straková, za svůj přístup k problematice zálohování pet lahví a za porovnání problematiky napříč Evropou. Za svoji prezentaci si odnesla věcné ceny od AVE CZ a finanční stipendium 2000 Kč stejně jako všechny výherkyně.

„Soutěže se společností AVE CZ jsem se zúčastnila z toho důvodu, že mě zaujalo jedno ze dvou témat – Zálohování PET lahví – které je u nás čím dál tím více aktuální. Zajímaly mě především názory ostatních soutěžících a odborné poznámky komise. Překvapil mě velmi mile (na minuty) rozplánovaný harmonogram prezentací a dále celková úroveň a profesionalita komise a celé soutěže,“ doplňuje vítězka ceny publika Adéla Straková.

Oceněným gratulujeme, finalistům blahopřejeme a všem zúčastněným přejeme hodně štěstí a třeba zase na viděnou příští rok při 8. ročníku AVE Student Challenge na ČZU.

Autor: Petr Kopeček

Eva Andrejsová a Háta Vicherková jsou kamarádky, které dala dohromady tak trochu náhoda. Seznámily se při organizaci výstavy Otisk, na které Háta vystavovala své obrazy a Eva dělala kurátorku. Sedly si názorově i lidsky, a tak se spolu pustily i do další projektů, mimo jiné i do hledání náhrady jednorázových obalů. Právě proto vznikl projekt V Pytli nabízející řešení, jež dokáže jednorázové obaly v určitých případech elegantně nahradit.

Ahoj Evo a Háto, můžete nám představit svůj projekt jednou větou?

Myslíme si, že bychom měly veškerou svou inteligenci, vynalézavost a kreativitu směřovat na projekty spojené s udržitelnou budoucností. Proto se společně s firmami a lidmi kolem nás snažíme ulehčovat naší planetě od jednorázových plastových obalů a poukazujeme na neekologičnost textilního průmyslu.

Jak přesně to děláte?

V první řadě se soustřeďujeme na upcyklaci textilu, který by se bez užitku vyhodil. Z něj pak vyrábíme náš první produkt – set na výrobu povoskovaných ubrousků, které jsou lehce omyvatelné a dají se používat velmi dlouho. Snažíme se tímto způsobem poukázat na negativní dopady konzumní společnosti a dávat veřejnosti prostor k zamyšlení nad touto problematikou. Kromě tohoto setu, který si zákazník může poskládat podle svých představ, nabízíme i možnost edukativních workshopů, kde se právě o problematice nadměrné spotřeby v rámci vlivu na životní prostředí bavíme.

Druhou větví našich současných aktivit je vývoj náhrad plastových vaků tzv. big bagů, které se používají především ve stavebnictví na manipulaci s různými materiály. Plastové vaky mají poměrně krátkou životnost a následně se většinou vyhodí. Oproti tomu náš GeoBag, který vyvíjíme z čedičové textílie, má uzavřený cyklus výroby a dá se jednoduše mnohonásobně recyklovat, téměř jako sklo. Vlastnostmi se vyrovná současným pytlům a v některých ohledech je i předčí. V ideálním světě to může v budoucnu fungovat tak, že stavební firma si koupí naše Geobagy, následně nám vrátí ty použité a díky tomu získá výraznou slevu na pytle nové. Navíc si tím vyřeší obalový waste management.

Jak jste se dostaly k poměrně dost netradičnímu materiálu jako je čedičová textílie?

Když jsme hledaly materiál, který by splňoval naše představy o recyklovatelnosti a dlouhodobém využití, strávily jsme spoustu času poměrně detailní rešerší a objevily právě čedič. Na druhou stranu tento materiál není zas tak netradiční, jen se o něm moc nemluví.

Jak se z čediče, tedy horniny, vyrábí textílie?

Samotná výroba je celkem jednoduchá. Nejprve probíhá výroba čedičového vlákna, která vyžaduje roztavení drceného a promytého čedičového kamene při přibližně 1 500 °C. Roztavená hornina se potom vytlačuje malými tryskami za vzniku dlouhých čedičových vláken tzv. nekonečné vlákno. Ty se po zchlazení navíjejí na cívky, se kterými se pracuje podobně jako s jakýmkoliv jiným vláknem v tomto stavu, ačkoli má svá drobná specifika.

Jak probíhá následně výroba vašich produktů?

Abychom dosáhly svého cíle – udržitelnosti a ekologičnosti, oslovujeme zejména české a slovenské partnery. Probíhá to přibližně tak, že s kvalitou materiálu a s otázkami spojenými s výzkumem nám radí pan prof. Petr Louda z TUL a na samotné výrobě spolupracujeme se slovenskou firmu ITOSS. Další partnery pak oslovujeme pro recyklaci použitých pytlů a pak se cyklus uzavírá a jsme zase u testování recyklovaného materiálu a výroby nových produktů.

Kde se s projektem nyní nacházíte?

Povoskované ubrousky (první produkt), se blíží do zdárného finále. Chceme jej veřejnosti oficiálně představit na přelomu září a října. GeoBag (druhý produkt) se nachází ve fázi testování prototypů a zkvalitňování výroby.

Jak jste se k výrobě obalových materiálů vůbec dostaly?

Byla to poměrně dlouhá cesta. Chtěly jsme začít s docela odlišným projektem. Týkal se dodávání farmářských výrobků do pražských večerek a obchodů s potravinami. Po nějaké chvíli strávené nad tímto projektem jsme ale vyhodnotily, že nám mnohem více vadí problematika obalových materiálů. A to jak těch pro konečné zákazníky, tak těch pro transport.

Co vás motivovalo s projektem vůbec začít?

Byla to nespokojenost a zážitky s neekologickým chováním jak nás samotných, tak lidí v našem okolí. Jednoho večera jsme se proto rozhodly, že už nechceme jen pasivně komentovat současnou situaci a založily jsme rovnou firmu.

Kam byste to chtěly s projektem dotáhnout?

Do prvotřídního pytle! (smích). Rády bychom dodávaly vaky velkým stavebním firmám a posunuly ideu udržitelných obalů mezi co nejvíc lidí. Také bychom se chtěly jako firma rozrůst o více členů a společně vymyslet další udržitelné obaly z nových materiálů.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč jste se rozhodly vstoupit do Point One?

Pociťovaly jsme potřebu konzultovat naše kroky s odborníky. Vstoupit do Point One nám doporučili pánové Jakub Domitra a Ondřej Lipold z platformy Busyman. Za kterými jsme s projektem přišly úplně na začátku.

Co je pro vás největší přidaná hodnota inkubátoru?

Celý inkubátor je největší přidanou hodnotou sám o sobě! Každému, kdo má nějaký nápad, který by chtěl rozvinout a neví si rady jak začít, bychom ho určitě doporučily. Inspirativní je jak samotné prostředí, tak i workshopy, které se po čas inkubace konají a jejichž lektoři jsou ochotní nám pomáhat i mimo samotné přednášky.

Když už jsme u těch mentorů a lektorů, máte nějakého oblíbeného?

Ano, máme. Naší oblíbenou mentorkou je Gábina Dlouhá. Přesně rozpoznala, jaký přístup mentorování je nám sympatický a lidsky jsme si sedly. Nejvíc nám pomohla s utříděním důležitých úkolů a jejich logickým řazením za sebe. Také nás v každé situaci uměla propojit na lidi, co nám pomohly s konkrétní situací, kterou jsme zrovna potřebovaly řešit. Prostě skvělá souhra!

Co byste doporučily lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Dát si na balkóně flašku vína, postěžovat si na problémy, které je trápí, a pak se pokusit na ně najít řešení. No a pak už se jen dát do práce.

Moc díky za rozhovor Evo a Háto, ať se vám s projektem daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček

Již šestým rokem úzce spolupracuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství a Česká zemědělská univerzita v Praze na několika společných projektech. V rámci hledání nových perspektiv odpadového hospodářství se studenti každoročně zapojují do několika společných akcí ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a docentem Ing. Vlastimilem Almannem, Ph.D. Čistá a udržitelná budoucnost je totiž jeden z hlavních cílů nejenom společnosti AVE CZ, ale také studentů ČZU i univerzity samotné.

Hlavním bodem spolupráce je každoroční soutěž AVE Student Challenge, kterou společně s AVE CZ pořádá podnikatelský inkubátor Point One ČZU. Soutěž je zaměřena na řešení odborné problematiky nakládání s odpady. Konkrétní témata vypisuje partner soutěže dle reálných potřeb, jež ve svém provozu aktuálně řeší.

V akademickém roce 2019/2020 byla vybrána tato témata:

• Rekultivace skládek – jak a kdy
• Odpad jako zdroj energie

Vhledem k nepříznivé situaci letošního jara se finálové kolo a prezentace soutěžících, na rozdíl od let minulých, kdy prezentace probíhaly přímo v hlavním sídle AVE, konaly pouze v digitální podobě.  Studenti nahráli své soutěžní příspěvky na video a porota jim poslala detailní hodnocení písemně. I přes ztížené podmínky se studenti zhostili prezentací s velkou kreativou a vítězové si vysloužili zajímavou finanční odměnu. První místo získalo 5.000 Kč, druhé místo bylo oceněno výhrou 3.000 Kč.

Účast v soutěži ale není jen o možnosti vyhrát finanční odměnu. Hlavní motivací může být i samotná možnost sebeprezentace vedení AVE CZ, které spolu s pedagogem odpadového hospodářství na ČZU docentem Ing. Vlastimilem Altmannem, Ph.D. tvoří porotu soutěže. Není proto náhodou, že dva vítězové minulých ročníků jsou dnes již spokojení zaměstnanci právě společnosti AVE CZ.

Témata pro nový soutěžní ročník jsou již známa:

• Skládka odpadu a její pozice v cirkulární ekonomice – Černý Petr nebo zlatý důl?
• Recyklace – cíl nebo přestupní stanice?
• Elektromobily – záchrana pro budoucí generace?

Letošní kolo AVE Student Challenge 2020/21 se bude pořádat v letním semestru. Pro detaily a možnost přihlášení sledujte facebookové stránky Point One, nebo zašlete email na info@pointone.czu.cz, ozveme se vám, jakmile bude soutěž spuštěna.

Exkurze

Mezi další společné projekty patří také exkurze do provozů AVE určené především studentům odpadového hospodářství a dalším zájemcům, jež AVE ve spolupráci s docentem Altmanem každoročně připravuje. Exkurze nabízejí jedinečný pohled do světa zpracování odpadů, kde si účastníci na vlastní kůži mohou zažít, že odpad nemizí pryč ze světa v okamžiku, kdy je odložený do koše, ale že je třeba s ním dále pracovat a nakládat.

Diplomové práce

Každoročně jsou také vypisovány diplomové a seminární práce – případové studie z praxe na reálné problematiky firmy. Hlavním vedoucím diplomových prací je opět docent Ing. Vlastimil Almann, Ph.D.

Veletrh pracovních příležitostí

Další z možností, jak se kromě výše jmenovaných aktivit spojit s představiteli firmy AVE, je i každoroční veletrh pracovních příležitostí na ČZU. V letošním roce se dokonce budete moci potkat se zástupci společnosti jak na podzimním, tak letním veletrhu.

Máte nápad, který by mohl být pro AVE a ČZU zajímavý? Dejte nám vědět na info@pointone.czu.cz. S firmou AVE vás rádi spojíme i napřímo.

Autoři: Lucie Gallagher a Petr Kopeček

Lukáš Juřina je fanoušek zelené energie, architekt a stojí také za projektem Agrivoltaika, se kterým se snaží změnit pohled Čechů na fotovoltaiku na polích. Ta je v ČR díky nešťastnému zákonu z minulosti vnímána velmi negativně, i když moderní způsoby fotovoltaických instalací přináší mnoho výhod. O tom, jak se Lukáš s touto výzvou potýká, proč se přihlásil do Point One nebo jaké jsou současné trendy v architektuře, se dozvíte z následujícího rozhovoru.

Ahoj Lukáši, má oblíbená otázka na začátek. Představ nám tvůj projekt jednou větou?

Agrivoltaika, projekt, se kterým se inkubujeme v Point One, je chytrý způsob, jak pěstovat plodiny a zároveň vyrábět čistou zelenou elektřinu na jenom místě.

Jak to přesně funguje?

Naší snahou je snižovat uhlíkovou stopu, přestat používat elektřinu vyrobenou konvenčním způsobem, tedy pálením fosilních paliv, a tím i zároveň diverzifikovat zemědělcům činnosti, které na poli mohou dělat.

Kde se s projektem nacházíte?

V tuto chvíli jsme někde před pilotní částí, hledáme partnery, u kterých bychom si mohli vyzkoušet pěstovat na poli jak určité plodiny, tak zde mít fotovoltaiku. Potřebujeme toto řešení lidem ukázat, medializovat tyto výsledky a následně přistoupit k první komerční instalaci.

Jak tě tento dost odvážný projekt napadl?

Nejprve jsem viděl podobnou instalaci v Německu, kde je to celkem běžné, a strašně mě zaujalo, že fotovoltaika na zemědělské půdě jde dělat jinak a chytřeji, než to známe u nás.

Následně jsem na sociálních sítích zachytil, že je možné se s nejrůznějšími podnikatelskými nápady přihlásit do inkubátoru Point One. Tak jsem si řekl, že to dává smysl, že Point One spadá pod Českou zemědělskou univerzitu a že by to mohlo být dobré spojení. A ono to vyšlo, do inkubátoru jsem byl přijat a jsem za to rád.

Co tě motivovalo s projektem začít?

K energetice jsem se dostal přes své povolání, jsem totiž architekt a k technologiím mám poměrně blízko. Při práci používáme fotovoltaiku, např. při umisťování na pasivní domy, a hledali jsme partnera, se kterým bychom v této oblasti mohli spolupracovat. Pár jsme jich vyzkoušeli, ale jejich laxní přístup nás přivedl k tomu, že jsme výběr vhodné technologie s kolegou začali dělat sami, přece to nebude něco tak složitého. Následně se k tomu začaly nabalovat další věci jako právě Agrivoltaika a další podprojekty, které se ale pořád týkají té zelené elektřiny a bateriových úložišť. Takhle to asi nějak začalo.

Prozradil jsi na sebe, že se živíš jako architekt, čím se přesně zabýváš?

Pracuji v architektonickém studiu DMAE Architects v Podolí, kde jsem na pozici architekta, který tvoři prováděcí technické dokumentace. Jsem ten, kdo dotáhne vizi a vizualizaci k finální realizaci. Takže pomáhám s technickými výkresy víc než se samotným designováním, ale samozřejmě do toho kolegům kecám, měním jim to a upravuji.

Dalo by se říci, že zelené technologie jsou nějakým novodobým trendem v architektuře?

Pamatuji si slova od pana Stanislava Martince, majitele společnosti KOMA Modular, který řekl něco v tomto smyslu: „Podívejte se, až budeme kolonizovat Mars, budeme tam vozit cihly a zedníky? Ne, pojedeme modulární cestou. Něco tam dovezeme a smontujeme.“ Tímto tématem se také zabývám a ve volném čase vytvářím modulární dům, který bude využívat moderní a zelené technologie. A toto můžeme považovat za jeden z těch novodobých trendů v architektuře. Takže ano, zelené a modulární technologie jsou trendem a budoucností.

Kam byste to chtěli s projektem dotáhnout?

Agrivoltaiku vnímám jako jednu z několika částí, které se postupně skládají dohromady. Společně tvoří pomyslnou kostku, v níž každá plocha má svou barvu a důležitost. První částí jsou komerční instalace, protože si myslím, že to, co budeme v budoucnu potřebovat, je elektřina, zdravé jídlo a voda. Zároveň k tomu chci dělat i čistou e-agro techniku, takže momentálně jednáme s českými firmami a ČZU o vytvoření prototypu čistě elektrického traktoru.

Zároveň připravujeme s jednou holandskou firmou možnost investování do zelené energie i pro lidi, kteří třeba nemají možnost si instalovat vlastní fotovoltaiku na střechu, ale mohou si koupit panely a zainvestovat tak do této moderní technologie . Panely se umístí například chytře na pole v podobě Agrivoltaiky nebo na komerční budovu a díky chytrým technologiím mohou mít drobní investoři podíl na zisku z výroby této energie, nebo jim může být tento podíl měsíčně odečten z vyúčtování za spotřebovanou elektřinu a tím mohou ušetřit a zároveň podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížit tak uhlíkovou stopu. Víte, že třetinu dne se Vám ze zásuvek kouří, protože je tato elektřina vyrobena spalováním uhlí?

V budoucnu nám bude umožněno odebírat od lokálních zemědělců nejen lokální potraviny, ale třeba i zelenou elektřinu a tím je vlastně můžeme podpořit hned 2x. A my chceme být u toho.

Pojďme ještě úplně na začátek, proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Bylo to hlavně proto, že je Point One na ČZU. Napadlo mě, že bych zde na v rámci univerzity mohl najít partnera, a dostat odpovědi na otázky, jak fotovoltaiku spojit s precizním zemědělstvím. Chtěl jsem najít odborníky, kteří by mi řekli, co se pod panely dá pěstovat a proč a pomohli nám to otestovat.

Podařilo se ti už někoho najít?

Stále na tom pracujeme, máme dílčí úspěchy a myslím si, že to posouváme tím správným směrem. Zároveň začínáme pomalu budovat tým podobně smýšlejících nadšenců, protože množství výzev a úkolů, které jsou před námi, je velké a bude s tím potřebovat pomoc.

Co je pro tebe největší přidaná hodnota inkubátoru?

Určitě ta odbornost, která je na půdě univerzity, zároveň je skvělé procházet workshopy a posouvat se v rámci samotného stavění byznysu a samozřejmě jsou to i skvělí mentoři.

Když už jsme u těch mentorů, máš nějakého oblíbeného?

Ano, je to můj mentor David Miklas, on je se svými zkušenostmi naší velkou oporou a moc za něj Point One díky, ale rád bych zmínil i Ondřeje Homolu a Ivanu Samcovou, se kterými také konzultuji.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání uvažují, ale zatím nenašli odvahu se do něj pustit?

Ať neváhají ani minutu a jdou do toho.

 

Moc díky za rozhovor Lukáši, ať se ti s Agrivoltaikou a všemi plány daří a někdy zase v Point One na viděnou.

Autor: Petr Kopeček