Dveře Point One se symbolicky zavřely s posledním workshopem zimního inkubačního programu Metriky a KPI s Jakubem Sechterem 23. února 2020. Oficiální uzavření i pro každodenní práci proběhlo 12. března a tak pro nás nastal povinný přesun do online prostředí. V té době jsme byli uprostřed náboru nových členů, ukončovali současné inkubace a připravovali spuštění těch jarních. Téměř ze dne na den jsme se museli adaptovat na nové výzvy a velmi odlišný styl práce. Jak jsme se s tím poprali, se dozvíte z našeho krátkého ohlédnutí.

Poprvé v historii proběhl téměř celý inkubační proces vzdáleně. Point One byl kompletně zavřený 46 dnů (1104 h), omezena návštěvnost byla dalších 53 dnů (1272 h). Za tu neskutečně dlouho dobu se uskutečnilo 12 vzdálených workshopů a i se společnými edukačními streamy šlo o 16 společných akcí, což odpovídá minimálně 32 hodinám práce v online prostředí. Nesmíme zapomenout ani na 3 setkání členů. Nově jsme také členům nabídli možnost vzdělávat se prostřednictvím Seduo kurzů, kde se odstudovalo více než 140 hodin. A samozřejmě všechny osobní konzultace mezi členy a jejich mentory probíhaly také online.

Až 11. června, po dlouhých 99 dnech (2376 hodinách), se mohla uskutečnit další společná akce v našich krásných prostorách. Zahájil ji David Miklas a jeho skvělý workshop o obchodní strategii. Od té doby už Point funguje zase ve standardních kolejích a my jsme moc rádi, že ho můžeme opět využívat na plno.

Tato nezvyklá doba mimo očividných negativ měla i své kladné stránky. Díky zavřeným dveřím jsme se naučili spoustu věcí a i z feedbacku členů je zřejmé, že se nám povedlo kvalitně zabezpečit celý provoz inkubátoru a podporovat členy v jejich potřebách i v této nelehké době.

Nyní již všichni víme, že se dá kvalitně pracovat i vzdáleně a že online práce na dálku se může stát přirozenou součástí i naší budoucnosti. Šetří totiž čas, přináší vyšší efektivitu a flexibilitu. Ne vždy je nutné se schůzky či workshopu účastnit osobně, což bychom si bez korona krize uvědomovali jen velmi pozvolna.

Autor: Petr Kopeček

Marian Moudřík je absolventem oboru Rozvoj venkova Fakulty agrobiologie a potravinových a přírodních zdrojů na ČZU, kde se zaměřoval především na studium evropských zemědělských politik. Dlouhodobě pracuje jako konzultant pro získávání evropských zemědělských dotací. Před rokem a půl založil vlastní společnost Dotace na farmě, se kterou se inkubuje v Point One. O tom, jaký mají dotace vlastně smysl, proč se jim malí zemědělci nemají čas věnovat nebo čeho si nejvíc cení na Point One, jsme s Marianem probrali v našem dalším rozhovoru.

Ahoj Mariane, můžeš nám představit svůj projekt jednou větou?

Jasně, snažím se zemědělcům zjednodušit život tím, že pro ně zpracovávám agendu dotací.

Zemědělci nemají na vyřizování dotací čas?

Zemědělci mají hrozně moc agendy, především ti menší. Starají se o zvířata, pole, lidi a papíry jsou většinou až na posledním místě. Viděl jsem to u otce, který je taky malý zemědělec. Měl vždy tolik práce, že absolutně neměl prostor zjišťovat si informace, jestli má třeba nárok na nějakou investiční dotaci a jaké jsou její podmínky. Spíše se dozvídal informace od ostatních zemědělců-kolegů jen tak „mezi řečí“ a co kde zaslechl a pochytil.

Jednoho dne jsem se proto rozhodl, že bych mu v tom rád pomohl, a začal jsem se o tuto problematiku zajímat. Po čase mi došlo, že by to mohl být problém i dalších menších zemědělců a farmářů, a že by se jim mé zkušenosti a čas mohly hodit.

Jak přesně zemědělcům s dotacemi pomáháš?

Nejprve se s farmářem spojím, zajímá mě, co chce dělat a proč to chce dělat. Zajímá mě hlavně jejich motivace, jestli chce jen vyčerpat peníze, nebo má třeba větší vizi a chce řešit reálný problém, který jej může posunout skutečně dál. Pak se samozřejmě dívám, jaké jsou aktuální dotace a podmínky a s čím přesně můžu pomoci. Následně se domluvíme, jestli do toho společně jdeme. Pak probíhá už samotný proces administrace.

Když se stane, že jejich potřeby pro dotaci nedávají smysl, jak s nimi pracuješ dál?

Snažím se je vždy správně nasměrovat. Když vidím, že mají nápad, ale že to nemusí být rentabilní, nebo když si chtějí koupit traktor, ale nemají pro něj reálné využití, tak jim nabízím alternativy a snažíme se přijít na něco, co smysl dává.

Jaké jsou nejčastější projekty, na které zemědělci dotace chtějí?

Enormní zájem je o investice v rámci tzv. zemědělských podniků, kde najdeme možnosti dotací např. na zemědělské stroje, malé zemědělské stavby jako skleníky, fóliovníky a mnoho dalších. Těch druhů dotací je celkem hodně, já se zaměřuji především na investiční dotace. Známé jsou ale především plošné dotace na pěstování např. konkrétních plodin nebo dotace kompenzační, které se vyplácejí, když je např. sucho. Tyto dotace má ale na starosti Státní zemědělský intervenční fond, kde si zemědělci žádají o dotace sami.

Setkal ses s nějakým opravdu bizarním požadavkem na dotaci?

Spíš než s požadavky ze strany zemědělců, mi občas přišly úsměvné podmínky jednotlivých dotací. Vzpomínám si na jednu celkem humornou příhodu, kdy při plošných dotacích pro sady, se musí monitorovat škůdci, teplota a záznamy se musí uchovávat po dobu 10 let. Museli jsme tedy do sadu umístit meteostanici, abychom této podmínce vyhověli. Vzpomínám si, že když přišla kontrola, tak nám říkali, že tu máme hezkou atrapu a že nám nevěří, že to je reálná meteostanice. Takových věcí je spousta, ale pokud se v této branži pohybujete nějakou dobu, tak si na podobné věci a absurdity po čase zvyknete.

Co je podle tebe vlastně účelem dotačního financování?

Jsou různé názory. Negativní i pozitivní. Já si myslím, že dotace jsou vlastně správný nástroj. Evropská unie si vytyčila různé cíle a dotační politika je způsob, jak se k daným cílům dopracovat. Pro zemědělce by to mělo znamenat pomoci jim se stabilizací jejich podnikání. Mají také za cíl bojovat proti poškozování životního prostředí nebo bojovat proti opouštění zemědělské půdy, když je pro farmáře obdělávání polí nerentabilní. Takže ho mohou udržet v byznysu i při těchto zhoršených podmínkách, což má zase pozitivní socio-ekonomické efekty na danou oblast, kde hospodaří. Pracovní místa, kultura, rekreace a tak podobně.

Jak máš nastavený svůj byznys model?

Prvotní konzultace poskytuji zdarma, potřebuji se se zemědělci seznámit, jestli si vůbec sedneme. Pokud se domluvíme na spolupráci, tak platí až za podání a schválení žádosti.

Co tě motivovalo s podnikáním vůbec začít?

Byla to hlavně moje rodina, můj táta, který má nějaké polnosti a já jsem v tom od malička vyrůstal.  Na začátku jsem mu chtěl trochu pomoct a pak to celkem volně přešlo i do pomoci dalším farmářům.

Kam bys chtěl své podnikání posunout? Chtěl bys nakonec skončit jako zemědělec?

To teď úplně ještě nedokážu říci, ale vidím to u svých nejbližších členů rodiny. Třeba mamka se z pozice manažerky v bance rozhodla změnit úplně svůj obor a teď si plní svůj životní sen. Takže možné to je, ale zatím to neplánuji. Se společností bych se chtěl určitě rozvíjet a stát se ještě větším partnerem především malých zemědělců s tím, že bych jim chtěl pomáhat především s účelem těch dotací a dlouhodobě.

Proč ses rozhodl vstoupit do Point One?

Už když jsem byl na gymnáziu v Ostravě, tak jsem měl sen, že budu podnikat. Chtěl jsem mít svou vlastní kavárnu a našel jsem místní inkubátor Green Light, to byl můj první kontakt s podobnými věcmi. Následně jsem odešel z Ostravy, dostal jsem se až do Prahy na ČZU a všiml jsem si, že zde podobný podnikatelský inkubátor je také. Jednoho krásného dne jsem zkrátka bouchl do stolu, sepsal jsem přihlášku, šel jsem na konzultaci a následně jsem byl vybrán. Od podzimu 2018 jsem členem a je to super.

Je v Point One něco, čeho si opravdu ceníš?

Já si strašně cením, jaká je to komunita pozitivních lidí, kteří jdou za tím svým snem. I když je to někdy strastiplná cesta a že občas i upadnou, ale vždycky se zvednou a nevzdávají to. Tohle přesně mi na univerzitě chybělo, protože se mi zdá, že spousta lidí sem chodí jen pro titul, že je studium vlastně nezajímá. Hledal jsem něco, kde lidem není jedno, co se kolem nich děje, zajímají se a dokáží si vzájemně pomoct.

Také jsem byl velmi mile překvapen, že členové si nezávidí svůj úspěch a že se naopak podporují a pomáhají si v řešení problémů. Myslím, že tohle chybí obecně i v naší společnosti, že pokud má někdo úspěch, tak je tu závist, což není dobře. A že bychom se měli jako společnost posunout dál.

Máš v Point One nějakého oblíbeného mentora?

Můj oblíbený mentor je Ondřej Štos. Když jsme měli první setkání, tak si začal zapisovat, co všechno dělám, napsal si k tomu časy a pak mi řekl, že to nemůžu všechno stíhat, že nemám čas na odpočinek a začal mi organizovat život (smích). Z toho prvního setkání jsem si odnesl, že můj život je celý uspěchaný, že dělám od každého trochu, ale ve výsledku nic pořádně, a že bych to vše měl přehodnotit a to bylo pro mě doopravdy velmi přínosné.

Co bys doporučil lidem, kteří o podnikání přemýšlí, ale zatím nemají odvahu se do něj pustit?

Rozhodně ať jdou do toho. Takových lidí si velmi vážím, protože to potřebuje velkou odvahu a taky selský rozum. Takoví lidé mě baví v tom, že se nespoléhají na stát a že nechodí do práce, kde si jen odbydou 8 h a jdou domů.

Máš něco, o co by ses s námi chtěl podělit? Nějakou závěrečnou myšlenku?

Kdybych měl možnost znovu začít podnikat, tak bych do toho zase šel. Není to sice úplně jednoduché, ale vnímám to jako svobodu a zároveň i jako velkou zodpovědnost. Člověk si může zorganizovat svůj čas dle sebe a je jenom na něm, jak dokáže být úspěšný. Nemusí se spoléhat na druhé a bere život do vlastních rukou.

Moc díky Mariane za rozhovor, hodně štěstí s dotacemi a ať se ti daří jak v byznyse, tak v životě.

Autor: Petr Kopeček

Za poslední rok se toho v inkubátoru událo opravdu hodně. Obměnil se realizační tým, nastavily se nové inkubační procesy, máme nové logo, web a teď i nádherné zbrusu nové prostory. Přivítali jsme také nové firmy a nabíráme další. O tom, jak náročné byly poslední měsíce před otevřením nových prostor a jak probíhaly všechny přípravy, vypráví nová manažerka a duše inkubátoru Klára Palasová.

Ahoj Kláro, v průběhu tohoto roku se v inkubátoru odehrálo spousta věcí, ale začněme asi tou největší z nich. Inkubátor má nové rozšířené prostory. Co vše novým i stávajícím členům přinesou?

Celá myšlenka rekonstrukce a rozšíření nejen prostor ale i služeb Point One se dala do pohybu už v roce 2017. Letos se nám ji podařilo dotáhnut do konce a stávající inkubátor se rozšířil o dvě komplet vybavená patra. Novým i stávajícím členům tak můžeme nabídnout ještě kvalitnější zázemí pro podporu a rozvoj jejich podnikatelských nápadů. Nově u nás mohou využít prostory dílny, co-workové prostory, kanceláře, dokonce si něco uvařit a ozkoušet své produkty v nové kuchyni, nebo si v klidu vyřídit pracovní záležitosti v odhlučněné místnosti. Máme také novu přednáškovou místnost, profesionální audiovizuální a počítačovou techniku, různorodý software, 3D tiskárny a další hi-tech vybavení.

Vím, že za celou realizací se skrývá obrovské množství práce? Jak těžké bylo uhlídat dodavatelské firmy, vést členy v inkubátoru a vypořádávat se s každodenními provozními starostmi?

Za celou realizací stojí řada pracovníků České zemědělské univerzity, a i díky jejich vstřícnosti a ochotě s námi konzultovat se to podařilo dotáhnout do finále. Obrovskou posilou a podporou byl náš technický a autorský dozor, takže se to množství práce pěkně rozdělilo. Od prvního bourání jsme s úžasem sledovali, jak se původní prostory mění v architektonicky promyšlený a designově vychytaný prostor. Skloubit rekonstrukci s chodem inkubátoru byl někdy docela oříšek, velké díky proto patří také naší členské základně, která to s námi vydržela, a i přes časté zvuky sbíječek zůstala tvůrčí a přicházela s tipy, jak prostor ještě vylepšit.

Inkubátor přebíráš od Jarky Glaserové, která ho vedla od ledna tohoto roku. Jaké výzvy tě čekají a plánuješ i přes všechny změny nějaké další novinky?

Myslím, že pro tento rok bylo novinek už poměrně dost, naopak se budeme snažit zaměřit na to, aby se nám podařilo udržet kvalitu inkubátoru, jakou chceme členům dát.

Současně se stavbou inkubátoru probíhala také 12měsíční tvorba nového inkubačního programu pro členy za použití gamifikace. Jak se program povedl a co všechno to obnášelo?

Gamifikace nám pomohla herními a inovativními prvky posunout smysl a řízení inkubátoru zase o trochu dál. Každý zájemce, který se stane členem, prochází inkubačním procesem, díky gamifikaci jsme tento proces přenastavili tak, aby byl pro začínající podnikatele zábavný a srozumitelný, a pro nás dobře ověřitelný a řiditelný. Před několika měsíci pro mě byla gamifikace pouze abstraktní pojem, potom co jsem měla možnost se do ní aktivně zapojit, musím říct, že jde asi o jednu z nejzajímavějších aktivit, na kterých jsem se kdy podílela.

Do tvorby nového inkubačního procesu byli zapojeni členové, mentoři, lektoři a také pracovníci Point One, což se skvěle odrazilo na jeho finální podobě. V současné době Point One tři inkubační programy, které jsou zaměřeny dle fáze rozvoje projektu/podnikání.

Inkubátor má také nové logo. Můžeš nám ho představit?

U loga jsme se všichni docela zapotili. Dlouho jsme zvažovali, jestli do změny jít, ale z finální podoby jsme nadšení. Logo tvoří funkční symbol, který odráží charakter podnikatelského inkubátoru. Samotný tvar loga představuje ukazatel místa pro start nového podnikání. Pokud se dál zadíváte, všimnete si mírně naklopeného písmena „P“ a číslice „1“, jež symbolizují Point One. Logo je dotvořeno symbolem startu, což podtrhuje celou myšlenku rozjezdu vašeho podnikání.

1. října začal fungovat zbrusu nový web pointone.czu.cz. Co všechno na něm mohou návštěvníci najít?

Za poměrně krátkou dobu se na webu odvedlo neskutečně práce, kterou táhl hlavně náš markeťák Michal Prokop a patří mu za to velké díky. Web návštěvníkům nabízí kompletní informace o chodu Point One, jak se přihlásit, když nosíte v hlavě skvělý nápad, s kým se tu budete potkávat, jaké workshopy a akce máme v plánu pořádat. Najdete zde také náš blog, seznam mentorů, členů, realizační tým, důležité kontakty a mnoho dalšího.

Za inkubátorem stojí realizační tým, mentoři, experti a mnozí další. Kolik lidí se v Point One aktuálně angažuje?

Členům chceme nabízet co nejširší odbornou podporu a řady našich mentorů, lektorů a profíků se snažíme pořád obohacovat. V tuto chvíli je nás okolo 20 profesionálů.

Kolik je v současnosti v inkubátoru projektů?

Celý tým Point One se aktivně zapojil do náboru nových členů, který jsme vyhodnotili začátkem listopadu. Zájem o inkubátor Point One nás obrovsky potěšil, přihlásilo se nám přes 30 zájemců a procesem výběru prošla zhruba 1/3. V současné době inkubujeme 34 projektů a těšíme se na další.

Máš nějaký svůj oblíbený projekt?

To je docela záludná otázka. Já osobně jsem nadšenec do jídla a do všeho, co je s tím spojené, takže tyto projekty většinou hned upoutají moji pozornost. Pořád se ale nestačím divit, kolik kreativních a skvělých nápadů bují v našich studentech. Díky nim získávám stále nové podněty a rozšiřuji si znalosti v oborech, které by mě ani nenapadli, že mohou mít byznysový potenciál.

Vést inkubátor musí být náročná věc nejenom po stránce organizační, ale i po stránce finanční. Jak je inkubátor financovaný a kolik to stojí?

Předchozí manažerce Point One Gábině Koláčkové se v roce 2018 podařilo pro inkubátor získat finanční podporu z Operačního programu Praha – pól růstu ČR, kterou aktuálně čerpáme na rekonstrukci prostor a na financování služeb, které Point One nabízí. Z této podpory budeme čerpat ještě příští rok a zároveň budeme v tomto čase hledat další zdroje k zachování úrovně aktuálních služeb. Investice do rekonstrukce a vybavení prostor byla v řádu několika miliónů a umožnila nám vytvořit poměrně unikátní prostor, kterým se můžeme hrdě prezentovat.

Co nás v nejbližší době v inkubátoru čeká?

V listopadu zahajujeme inkubační proces, kterým vychází z gamifikace. Rádi bychom navázali nová partnerství, otevřeli se více veřejnosti a ukázali, jak podnikavé a kreativní studenty naše univerzita nabízí.

Jaké jsou plány na rok 2020?

Určitě co nejvíc úspěšně vyinkubovaných členů, aby jejich podnikání bylo životaschopné a přínosné pro okolí. Díky tomu máme radost, že děláme práci, která dává smysl.

Díky Kláro za rozhovor, ať se ti jako nové manažerce Point One daří a hodně nových a spokojených firem.

Autor: Petr Kopeček

---

Klára Palasová – Na prvních projektech začala pracovat v roce 2013. Má zkušenosti s řadou dotačních titulů a po 5-ti letech působení ve státní správě se rozhodla změnit trochu směr, ale částečně se držet projektového řízení. Začátkem roku 2019 se vrátila na místo činu, kde před lety vystudovala a v Point One působí jako projekťák. Klára se stará o rozšíření a zkvalitnění služeb, které podnikatelský inkubátor Point One nabízí a je zástupcem manažera inkubátoru.