Denisa Tichá v rámci svého doktorandského studia na České zemědělské univerzitě na fakultě FAPPZ vytvořila ve spolupráci s Ing. Miroslavem Jochem, PhD. svůj produkt Živý uhlík, a protože nechtěla, aby její práce skončila v šuplíku nebo pouze ve vědecké sféře, hledala cesty, jak založit vlastní business. V tu chvíli se na scéně objevil Point One, ve kterém je Denisa členkou od roku 2022.

Živý uhlík pomáhá zvířatům předcházet poruchám trávení. Přimíchává se do krmiva, aby pomohl navrátit střevnímu prostředí rovnováhu – výsledkem je spokojené bříško Vašeho zvířecího parťáka. Živý uhlík vzniká při ekologickém získávání elektřiny. Jeho krmením zvířatům pomáháme prevenci zažívacích obtíží, navíc spolu se zdravými bobky vracíme uhlík zpátky do půdy, kam patří.

 

Denisa se od roku 2021 profesně věnuje poradenství ve výživě koní a sestavování krmných dávek na svém webu Nakrmsikone.cz. Ve stejném roce započala i svou vědeckou dráhu v rámci doktorátu, kde se věnuje především výzkumu a ověřování účinků krmiv a doplňků, které mají potenciál předcházet onemocněním trávicího traktu u koní.

Deniso, řekni mi prosím, jak vznikl nápad na Živý uhlík.

Na výzkumu uhlí jsem strávila rok a půl. Cílem mé studie bylo zlepšovat výživu koní v České republice. Smutnou realitou výzkumu je, že pokud se nespojíš s nějakou firmou, výsledek uvidí jen pár výzkumníků a to, co jste zkoumali s tím v podstatě skončí.

Proto jsi se přihlásila do Point One, abys ukázala Živý uhlík světu?

Chtěla jsem to dostat mezi chovatele, protože jsem věděla, že to funguje a dává mi to smysl. 

Nebylo to tak, že bych se jednoho rána probudila a řekla si: „Tak teď začnu podnikat a budu velká businesswoman“, ale hledala jsem různé cesty a Point One byla jedna z nich.

Zmínila jsi, že uhlík vznikl ve spolupráci s Ing. Miroslavem Jochem, Ph.D., to je celý tvůj tým?

S panem doktorem Jochem jsme uhlík založili spolu. Bez něj by receptury nevznikly. Podílel se na výzkumu z hlediska know-how v oblasti výživy. V týmu je s námi ještě můj přítel, který nejen, že pomáhá s operativou, ale je velmi důležitou součástí týmu, protože je profesionální barista a dělá skvělé kafe. Zároveň mi vždy umí připomenout, abych si odpočinula a načerpala energii.

V roce 2022 jsi vyhrála 1. místo v evropské soutěži EWA (Empowering Women in Agrifood). Co tě přimělo se do soutěže přihlásit?

To byla úplná náhoda. Občas mi přijde, že moje podnikání je samá náhoda. O soutěži jsem se dozvěděla na univerzitě, a protože se vždy koukám na všechno, tak i na tohle. Rozhodla jsem se, že se přihlásím. Přiznám se, že v polovině přihlášky jsem si myslela, že to vzdám. Vyplnit to trvalo opravdu dlouho, a k tomu mi přišlo, že moje téma je velmi úzké na evropskou soutěž a nějaká výživa koní nebude nikoho zajímat. Jsem ráda, že jsem to nevzdala. Osobně si myslím, že v zemědělství je hodně žen, které by se mohly zúčastnit dalšího ročníku, ale hodně se jich právě nechá odradit samotným procesem přihlášení.

EWA je inovativní program zaměřený na podporu a rozvoj podnikání žen v oblasti zemědělství a potravinářství. Program je součástí iniciativy Evropského inovačního partnerství zaměřené na zemědělskou produktivitu a udržitelnost. Cílem EWA je podpořit ženy, které chtějí rozvíjet své podnikání v agro-potravinářském sektoru, poskytnout jim mentoring, odborné vzdělávání a přístup k síti odborníků a investorů v celé Evropě.

Takže počet žen v zemědělství už není tak zanedbatelný?

Musím přiznat, že ze začátku jsem vnímala, že je to hlavně chlapské prostředí. Ještě občas narazím na nějakého šéfíka, který mi to nedá jen tak zadarmo. Ale moje hlavní cílovka jsou z 98% ženy, které chovají koně. Hodně záleží také na studijním oboru. Někde více převažují ženy a naopak. Líbí se mi, že začínám více potkávat ženy i v oborech, kde dříve dominovali muži, např. zootechnika. Ženy do oboru vnášejí jiný pohled. 

Jak řešíš situace, kdy se potkáš s někým takto zatvrzelým, jak říkáš „šéfíkem“?

Je důležité si uvědomit, že tam nejsem od toho, abych se bavila s trenérem nebo s jezdcem. Jedu nakrmit koně. Nejdůležitější je pro mě, aby kůň byl zdravý a v pohodě. Naučila jsem se, že nelze vzdělávat člověka, který to nechce. 

V Point One jsi už rok a půl, jak vnímáš naší spolupráci?

Hodně mi to pomohlo ze začátku v tom, že tady byli lidé, kteří řešili úplně ty stejné věci jako já. V té době jsem ve svém okolí neměla nikoho, kdo by podnikal, a nejvíce mi pomohlo sdílení zkušeností. Kolikrát jsem si myslela, že moje problémy jsou obrovské a nikdo jiný je neřeší, ale uklidnilo mě že jsme všichni na stejné vlně.

Díky Point One jsi se spojila s projektem Dogsie, který také prošel inkubací. Společně jste vyvynuli produkt pro pejsky. Je to z důvodu úzké cílové skupiny koní (cca 100 000 koní)?

Já jsem v podstatě hrozně špatná businesswoman, protože to nebylo kvůli úzké cílovce, ale nápad vznikl doma u rodičů, kteří mají psa a kočku. Ti občas mají problém s trávením, takže jsem chtěla udělat něco, co pomůže i jim. Spolu s Dogsie jsme vyvinuli Černý uhlík pro pejsky a teď ještě pracuji na receptu pro kočky.

Deniso, moc děkujeme za skvělý rozhovor a přejeme hodně štěstí v dalších krocích Tvého podnikání!

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

Jana Nápravníková z REFUGIA Laboratory se s námi podělila o své zkušenosti s podnikáním, členstvím v Point One a jak skloubit svou práci na ČZU s podnikatelskou sférou.

Jana se věnuje pedagogické a vědecké činnosti v oblasti parazitologie a chovu koní na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. O možnosti připojit se k Point One dlouho přemýšlela, a nakonec se rozhodla v poslední den náboru podat přihlášku.

„Šla jsem do toho, protože jsem chtěla propojit vědu s praxí.“

 

REFUGIA Laboratory je diagnostická laboratoř, která pomáhá veterinárním lékařům a chovatelům koní s racionálním přístupem k regulaci parazitů. Nabízí spolehlivé diagnostické metody a odborné poradenství. Jejich služby lze využít nejen při pravidelné kontrole zdravotního stavu zvířat a volbě vhodných preparátů, ale i v boji se stále se rozšiřující rezistencí parazitů vůči léčivům.

Jak jsi se dostala ke koním?

Nejsem z „koňařské“ rodiny, ale ke koním mě to odmala táhlo. Začala jsem jako dítě v jezdeckém klubu, v 18 letech si koně pronajala a pár let na to ke mně osud zavál klisnu, kterou mám doteď. Je jí už 27 let a společně s její dcerou si užívají důchod na pastvinách u našeho domu. Moji rodiče chtěli, abych šla na medicínu, ale já jsem jim, jak se říká, do toho hodila vidle a šla studovat ČZU, kde jsem letos obhájila doktorský titul.

Takže jsi doktorka.

Jsem. A protože se zabývám parazitologií koní, někteří chovatelé s humorem říkají, že jsem taková doktorka přes bobky. 

Jak jsi se z věčného studenta dostala k podnikání?

Když jsem byla na střední škole, tak jsem rok studovala v USA a žila u úžasné hostitelské rodiny. Moje první podnikatelská zkušenost proto byly překlady knih z angličtiny, hlavně s koňskou tématikou.

„Myšlenka založit laboratoř vznikla v rámci vědeckých projektů na univerzitě.“

Pověz mi něco víc o REFUGIA Laboratory.

REFUGIA Laboratory byla založena s úmyslem posílit propojení vědy s praxí. Naším hlavním záměrem je popularizovat vědu, vzdělávat odbornou veřejnost, poskytovat kvalitní diagnostiku a poradenství v oblasti parazitologie koní. Název vychází z latinského termínu „refugium“ – útočiště, který je v našem oboru silně spjatý s problematikou rezistence parazitů na léčiva, a to je v současné době obrovský problém.

Jak laboratoř funguje?

Pokud jde o laboratorní diagnostiku, tak vzorky jsou nám předány osobně nebo dorazí poštou. V žádance o vyšetření máme vyplněné informace, například jestli má kůň nějaké zdravotní potíže, jak je starý nebo kdy proběhla poslední léčba parazitů. Podle nich volíme vhodný typ vyšetření vzorku a tyto informace uvedeme také do protokolu s výsledky, aby ošetřující veterinární lékař měl dostatek informací pro správnou interpretaci výsledků a mohl zvolit ten nejvhodnější postup. Výsledky často s veterinárními lékaři konzultujeme.

Mně přijde vtipné, že někdo vezme trus, zabalí ho do krabičky a pošle poštou. Do čeho se to balí?

Nejlepší zkušenost máme se zip sáčky. Stačí je jednoduše otočit naruby a mohou sloužit jako rukavice pro odběr vzorku. Po odebrání vzorku uzavřeme zip, sáček popíšeme a je to. Takové balení je skladné, nepropustné a nerozbije se. Někdy obdržíme balík, který váží několik kilogramů, a zjistíme, že obsahuje vzorek pouze od jednoho koně, přestože jeho hmotnost odpovídá vzorkům stáda třiceti koní. Proto se snažíme chovatelům poradit, abychom získali kvalitně odebraný vzorek a oni to měli co nejjednodušší. Využíváme přepravu, která nám garantuje doručení do laboratoře druhý den ráno, i když je zásilka podaná v té nejzapadlejší vesnici na opačném konci republiky.

„Snažíme se, aby vyšetření měla smysl a majitel zbytečně neplýtval finančními prostředky.“

Takže vy koně nikdy osobně nevidíte?

Většinou nemáme možnost koně vidět, s výjimkou případů, kdy provádíme odběry osobně přímo ve stáji. Pro nás to ale není jen vzorek a výsledek vyšetření v protokolu. Se stájemi máme často navázanou dlouhodobou spolupráci, což nám dovoluje sledovat stav koní v širším časovém horizontu. Kromě toho disponujeme detailními informacemi od chovatelů a veterinárních lékařů, které nám umožňují nabídnout poradenství na míru.

Zmínila jsi rezistenci parazitů. O co se jedná?

Anthelmintická rezistence je schopnost parazitů odolávat účinkům léčiv, což představuje celosvětový problém v chovu hospodářských zvířat, včetně koní. V praxi to znamená, že léčba může mít omezený nebo dokonce žádný účinek. To má dopad nejen na zdraví koní, ale i peněženku chovatele. Proto výskyt rezistence ve stájích pravidelně monitorujeme. Rezistence se postupně rozvíjí a my můžeme ovlivnit rychlost jejího nástupu tím, jak racionálně k léčbě parazitů u koní přistupujeme. V České republice se rezistence vyskytuje a některé populace parazitů jsou rezistentní i na více léčiv současně. V blízké budoucnosti se může stát, že v důsledku rezistence budeme mít problém parazitární infekce efektivně řešit.

Jaké máš teď plány s Refugia Laboratory? Kam se chceš dostat například do příštích pěti let?

Ráda bych se zaměřila na vzdělávání chovatelů, abychom jim mohli přiblížit principy racionálního přístupu k problematice parazitů koní. V chovatelské komunitě koluje mnoho pověr a zažitých praktik, které lze v současném vědeckém kontextu zlepšit. Snažíme se tuto situaci změnit a přenést aktuální informace do praxe. Naším cílem je nabízet kvalitní služby v diagnostice a současně pomáhat vzděláváním a konzultacemi.

„Podnikání může být jako na houpačce, ale člověk si v Point One uvědomí, že v tom není sám.
Když je s ní zrovna dole, komunita ho nakopne, aby ji dostal zase nahoru.“

V čem ti pomáhá Point One?

Point One mi poskytuje podporu, kterou bych jinak neměla. V týmu jsou odborníci v oboru a současně je zde celá komunita lidí, kteří čelí podobným výzvám a jsou schopni nabídnout pomoc a sdílet své zkušenosti. To považuji za velké pozitivum. Pravidelné workshopy mi pak umožňují rozšířit si znalosti a nahlédnout na problematiku novým pohledem. Za to všechno jim patří velké poděkování.

Jak tě Point One posunul?

Směřuje mě a nutí se posouvat. Měla jsem v úmyslu náš projekt postavit na solidních základech a Point One mi v tom významně pomáhá. Díky této zkušenosti jsem si rozhodně rozšířila své obzory.

Díky za rozhovor, Jani. Držíme palce, ať jde všechno podle představ.

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková