V dalším článku z projektu Poznej projekt jsme vyzpovídali Janu Šrámkovou z projektu reKáva. Jana se nově připojí do našeho týmu mentorů, a vy budete mít možnost od ní získat vědomosti, které nasbírala v průběhu několika let. Proč Janu baví právě odpadové hospodářství a cirkulární ekonomika a jak se tvoří efektivní networkingová síť, se dozvíte v rozhovoru.

ReKáva je projekt, který se stará o lokální recyklaci kávové sedliny a hledá pro ni další využití. Jeho misí je zachránit tuny kávové sedliny, které zbytečně končí ve směsném odpadu a následně ve spalovnách.  Vrací tak kávovou sedlinu zpět odkud pochází, do půdy.

 

„Odpad nemusí být konečná stanice, může být odrazovým můstkem pro další použití.“

 

 

Jana je zakladatelkou projektu reKáva a její myšlenka, že by v České republice mohla fungovat firma zaměřená na svoz a znovuvyužití kávové sedliny, vznikla už v roce 2019. S postupem času se s projektem reKáva účastnila několika akcí a soutěží a svůj nápad posouvala pořád dál. V břenu 2022 vstoupila do podnikatelského inkubátoru Point One, kde je od roku 2024 také mentorkou.

Jak se reKáva zrodila?

Vše začalo velmi přirozeně. Když jsme v jedné neziskové organizaci řešili problém s odpady, aktivně jsem se nabídla, že se ujmu řešení otázek udržitelnosti. A když jedna z kolegyň zmínila problém s kávovou sedlinou, rozhodla jsem se, že se toho také ujmu. Zjistila jsem, že v ČR neexistuje žádná organizace ani projekt, který by se tím zabýval. Začala jsem tedy studovat možnosti v zahraničí a po čtyřech měsících jsem se přihlásila do soutěže, která celý projekt nakopla. Od první myšlenky už uběhly čtyři roky a od prvního prodeje je to přes rok.

Proč tě tak zajímá práce s odpady a co vidíš za smysl v cirkulární ekonomice a udržitelnosti?

Pokud už nějaký odpad vyprodukuješ, je podle mě nejlepší nevytvářet další zátěž. Raději bychom měli hledat způsoby, jak takový materiál znovu využít nebo ho přeměnit na nový zdroj. Odpad nemusí být konečná stanice, může být odrazovým můstkem pro další použití.

Co je podle tebe nejtěžší v celé problematice odpadového hospodářství?

Hned několik několik věcí. Jako první bod bych určitě zdůraznila legislativu. Na těchto problémech se intenzivně pracuje na kulatých stolech, kde diskutujeme odpadové hospodářství. Zvlášť to souvisí s ekonomikou. Snažíme se tyto otázky řešit, co nejvýše v hierarchii, abychom dosáhli změn.

Druhým významným bodem jsou lidé a jejich myšlení. Aby došlo k proměně ve firmách, musí změna přijít z vrcholu. Od lidí, kteří firmu vedou. To je důležité pro úspěšné prosazení jakýchkoliv změn. Potřebujeme tedy více vzdělávat lidi a ukazovat jim cestu. Já žiji v jakési bublině udržitelnosti, ale mnoho lidí stále neví, jak správně přistupovat k otázkám udržitelnosti, a co s ní dělat v praxi.

Jak se dostaneš k rozhodujícím lidem na vrcholu, když chceš prezentovat svůj projekt nebo nápad?

Klíčem je zviditelnění se přes soutěže a inkubační programy. To je cesta, jak se dostat do povědomí. Mám to rozdělené do tří oblastí. První je veřejná sféra, kde v rámci institucí jsou kulaté stoly, kde představujeme naše nápady a snažíme se vytvářet základ pro cirkulární ekonomiku. Druhým směrem je akademická sféra, kde je důležitá spolupráce s vědci a výzkumnými ústavy. A třetí je komerční sektor, kde funguji v rámci sítí jako je Forbes Grow Club. Mám tam i mentora, což je pro mě nesmírně cenné.

 

„Startupům a novým firmám doporučuji být součástí různých profesních společenství, protože v jednotě je síla a sami o sobě moc nezmění. Také je důležité být aktivní a zapojený ve svém oboru a budovat si vlastní image, což nakonec pomůže i firmě získat uznání ve svém oboru.“

 

 

Setkávala ses v minulosti s tím, že tě lidé v institucích na vysokých pozicích nebrali vážně?

Na začátku, když jsem se začala objevovat na konferencích a budovala svou síť kontaktů, jsem narazila na určité pochybnosti. Lidé, včetně ředitelů a dokonce i mých přátel, Rekávu občas podceňovali a někteří si mysleli, že moje ambice nejsou realistické. Když jsme byli v soutěžích a ještě nebyli na trhu, skeptici byli často překvapeni, jak se naše práce rozvíjela. Dnes už je to jiné. Spolupráce přichází samy a my už nemáme potřebu aktivně vyhledávat nové příležitosti, protože se nám otevírají dveře díky naší reputaci a dosaženým výsledkům.

Cítíš se jako žena CEO ve světě podnikání někdy osaměle?

Ne, vůbec ne. Účastním se různých networkingových akcí a fór jako je Forbes Women’s Summit nebo chodím do Point One, kde jsem nejen kvůli získání nových znalostí a mentorů, ale i pro pocit sounáležitosti s ostatními.

 

„Být součástí Point One je pro mě jako návštěva terapeuta, je to zdroj síly, který mi pomáhá cítit se méně izolovaně a udržet si dobré psychické rozpoložení.“

 

Co je největší výzvou v podnikání?

Práce s lidmi. Každý má své osobní problémy a výzvy a minulý rok byl zvláště těžký, protože se najednou hromadily osobní krize našich členů týmu. Jako empatická osoba mi bylo těžké se s tím vyrovnat, ale zároveň jsem musela najít řešení, jak udržet firmu v chodu. To je v podnikání někdy opravdu náročné.

 

 

Co tě inspirovalo k tomu, aby ses stala mentorkou v Point One?

Když jsem se hlásila do soutěží, najala jsem si mentorku, Báru Komberec Novosadovou, která je dnes ředitelkou sociálního Sociálního nadačního fondu HMP. Ona mě naučila různé metodiky a jak psát soutěže, což bylo pro mě nové, protože moje zkušenosti byly spíše s psaním dotací. Chtěla jsem se naučit, jak tyto věci dělat od někoho s praxí. To mě nakonec dovedlo k tomu, že jsem chtěla stejně jako ona pomáhat ostatním. Cítím, že to, co jsem se naučila, není nic tajného a ráda ukazuji ostatním, jak to celé funguje.

„Chci ulehčit ostatním cestu, kterou jsem si sama prošlapala.“

Máš nějakou radu pro začínající podnikatele?

Určitě, že nevědomost může být někdy výhodou. Ale skutečnou radou by bylo: dělejte důkladný průzkum. Předtím, než začnete cokoliv vytvářet, zjistěte, jestli už něco podobného neexistuje, zda je to škálovatelné alespoň do Evropy a inovativní. Nesnažte se jen o klasické podnikání typu ‚kup levně, prodej draze‘. A nebojte se sdílet své nápady a spolupracovat s ostatními. To je v dnešní době základ.

Jano, moc děkujeme za skvělý rozhovor. Držíme palce, ať se Ti i nadále daří a reKáva roste!

Autor rozhovoru: Markéta Krejčí Snížková

Již šestým rokem úzce spolupracuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství a Česká zemědělská univerzita v Praze na několika společných projektech. V rámci hledání nových perspektiv odpadového hospodářství se studenti každoročně zapojují do několika společných akcí ve spolupráci s podnikatelským inkubátorem Point One ČZU a docentem Ing. Vlastimilem Almannem, Ph.D. Čistá a udržitelná budoucnost je totiž jeden z hlavních cílů nejenom společnosti AVE CZ, ale také studentů ČZU i univerzity samotné.

Hlavním bodem spolupráce je každoroční soutěž AVE Student Challenge, kterou společně s AVE CZ pořádá podnikatelský inkubátor Point One ČZU. Soutěž je zaměřena na řešení odborné problematiky nakládání s odpady. Konkrétní témata vypisuje partner soutěže dle reálných potřeb, jež ve svém provozu aktuálně řeší.

V akademickém roce 2019/2020 byla vybrána tato témata:

• Rekultivace skládek – jak a kdy
• Odpad jako zdroj energie

Vhledem k nepříznivé situaci letošního jara se finálové kolo a prezentace soutěžících, na rozdíl od let minulých, kdy prezentace probíhaly přímo v hlavním sídle AVE, konaly pouze v digitální podobě.  Studenti nahráli své soutěžní příspěvky na video a porota jim poslala detailní hodnocení písemně. I přes ztížené podmínky se studenti zhostili prezentací s velkou kreativou a vítězové si vysloužili zajímavou finanční odměnu. První místo získalo 5.000 Kč, druhé místo bylo oceněno výhrou 3.000 Kč.

Účast v soutěži ale není jen o možnosti vyhrát finanční odměnu. Hlavní motivací může být i samotná možnost sebeprezentace vedení AVE CZ, které spolu s pedagogem odpadového hospodářství na ČZU docentem Ing. Vlastimilem Altmannem, Ph.D. tvoří porotu soutěže. Není proto náhodou, že dva vítězové minulých ročníků jsou dnes již spokojení zaměstnanci právě společnosti AVE CZ.

Témata pro nový soutěžní ročník jsou již známa:

• Skládka odpadu a její pozice v cirkulární ekonomice – Černý Petr nebo zlatý důl?
• Recyklace – cíl nebo přestupní stanice?
• Elektromobily – záchrana pro budoucí generace?

Letošní kolo AVE Student Challenge 2020/21 se bude pořádat v letním semestru. Pro detaily a možnost přihlášení sledujte facebookové stránky Point One, nebo zašlete email na info@pointone.czu.cz, ozveme se vám, jakmile bude soutěž spuštěna.

Exkurze

Mezi další společné projekty patří také exkurze do provozů AVE určené především studentům odpadového hospodářství a dalším zájemcům, jež AVE ve spolupráci s docentem Altmanem každoročně připravuje. Exkurze nabízejí jedinečný pohled do světa zpracování odpadů, kde si účastníci na vlastní kůži mohou zažít, že odpad nemizí pryč ze světa v okamžiku, kdy je odložený do koše, ale že je třeba s ním dále pracovat a nakládat.

Diplomové práce

Každoročně jsou také vypisovány diplomové a seminární práce – případové studie z praxe na reálné problematiky firmy. Hlavním vedoucím diplomových prací je opět docent Ing. Vlastimil Almann, Ph.D.

Veletrh pracovních příležitostí

Další z možností, jak se kromě výše jmenovaných aktivit spojit s představiteli firmy AVE, je i každoroční veletrh pracovních příležitostí na ČZU. V letošním roce se dokonce budete moci potkat se zástupci společnosti jak na podzimním, tak letním veletrhu.

Máte nápad, který by mohl být pro AVE a ČZU zajímavý? Dejte nám vědět na info@pointone.czu.cz. S firmou AVE vás rádi spojíme i napřímo.

Autoři: Lucie Gallagher a Petr Kopeček